Československá historie není zrovna častým zdrojem látek, které zpracovávají zahraniční filmy. Ona ostatně není ani častým zdrojem materiálu pro tuzemské filmy. Proto právě koprodukční snímek Anthropoid vyvolává takový zájem. Film převážně britské produkce v režii Seana Ellise přibližuje atentát v Praze roku 1942, kterým uštědřili českoslovenští partyzáni citelnou ránu nacistickému režimu.
Podivný neznamená nutne dobrý (Domov pre neobyčajné deti slečny Peregrinovej, 2016)
Poznáte také tie staré hororové fotografie, z ktorých zíza nezvyčajné, až desivé dieťa? Podobných podivných obrázkov, pri ktorých je ťažko povedať, či ide o fotomontáž, je na svete mnoho. Očarili aj amerického spisovateľa Ransoma Riggsa, a to natoľko, že ich začal zbierať. Keď bola jeho kolekcia dosť veľká, chcel ju vydať knižne. Avšak, jeho vydavateľstvo týmto nápadom moc očarené nebolo, preto bol donútený k fotografiám domyslieť príbeh. A tak vznikol jeho knižný debut, Domov pre neobyčajné deti slečny Peregrinovej.
Poriadne zúčtovanie (Účtovník, 2016)
Pri tom množstve akčných filmov, či už superhrdinských alebo klasických, ktoré Hollywood vyprodukuje za rok, sme už zvyknutí na určité stereotypy. Jeden z nich sa týka hlavného hrdinu, od ktorého máme isté očakávania. Nielenže sa postará o odstránenie väčšej či menšej skupiny zlých protivníkov, ale popri pri tom navyše prednesie prejav o morálke alebo aspoň povie niečo drsné či cool. Veľmi zriedka býva ticho. Presne takýmto mĺkvym hrdinom je Christian Wolff – a nie je to ani zďaleka jediná vec, ktorá je na ňom netradičná. Zaujať nás ním skúša režisér Gavin O'Connor v svojom novom filme Účtovník. Podarilo sa mu to?
5 najsmiešnejších filmových smrtí
Smrť postavy patrí k emocionálne najsilnejším filmovým momentom. Pokiaľ bol však film nakrúcaný s minimálnym rozpočtom, narýchlo, alebo sa ho chytili amatéri, môže sa stať, že smrť pôsobí nechcene vtipne. A keďže škodoradostná zábava je tá najlepšia zábava, poďme sa spoločne pozrieť na päticu najsmiešnejších filmových smrtí.
Kráska a zviera sa predstavuje na prvých fotkách
Hraný remake jednej z Disneyho nesmrteľných aniomvaých klasík, Krásky a zvieraťa (1991), vzbudzoval pozornosť už od začiatku.
Příběh neobyčejného chlapce (Deviaty život Louisa Draxa, 2016)
Knižní příběhy jsou častým zdrojem materiálu pro populární snímky. Před pár týdny se do kin dostala Dívka ve vlaku, která ovšem příliš neoslovila. Tak trochu v jejím stínu ovšem v druhé půli října do kin vstoupila také další knižní adaptace se zajímavým obsazením. Snímek Devátý život Louise Draxe přináší do kin příběh chlapce, jehož život se stal menším zázrakem…
Králíka v klobouku nehledejte (Doctor Strange, 2016)
Blíží se konec roku a studia přivádí do kin svá poslední blockbusterová želízka pro tento rok. Nejinak je tomu i v případě komiksových filmů, kde se po poměrně vydatném návalu v letošním roce (který se bohužel neodrazil na kvalitě), do kin vydává poslední komiksová adaptace za rok 2016 – Doctor Strange. Tahle riskantní štace od Marvelu vyvolávala mnoho otázek a její úspěch je pro budoucnost filmového vesmíru této značky poměrně klíčový. Podařilo se i tentokrát producentům komiksového kolosu trefit do černého?
Smrt jméno mé
Smrt, jméno mé Smrt je nedílnou součástí života, stejně jako příběhů, které ze života vycházejí. Nejinak je tomu i ve filmu. Smrt v něm totiž může hrát hodně úloh a zpravidla bývá zásadním hybatelem děje, ať už se jedná o neohroženého hrdinu, který svými činy poráží (a zpravidla také usmrtí) zástupy svých nepřátel, těžký rozsudek v osobním dramatu nebo závěrečné vyvrcholení, ve kterém zloduch dostane to, co si zasloužil. Smrt zkrátka k filmu patří. Občas ovšem tvůrci zajdou ještě o něco dále a smrt v jejich filmu přímo hraje roli. Pojďme si tedy prostřednictvím tohoto článku připomenout některé z památných zosobnění samotné smrti ve filmu před tím, než se v prosinci v její roli objeví Helen Mirren ve filmu Collateral Beauty: Druhá šance.
V trojici ide všetko lepšie, aj rodičovstvo (Bridget Jones's Baby, 2016)
Takmer každý film sa snaží vtiahnuť svojich divákov do príbehu, a to nielen zaujímavou zápletkou, ale najmä emóciami. Ak film dokáže rozosmiať, alebo rozplakať, automaticky má body naviac a divák osud postavy viac prežíva. Jedna emócia je však v tomto ohľade často podceňovaná – je ňou hanba. Každý z nás pozná ten pocit, keď niečo vyvedie a najradšej by sa prepadol pod zem. A ruku na srdce – keď sme v roku 2004 spoznali slečnu Bridget Jonesovú a jej verný denník, kto z nás sa nechcel občas pri pohľade na jej trapasy od hanby schovať pod sedadlo? Diváci si ju však aj napriek (a možno vďaka) tomu zamilovali, pretože ponúkala vo svete ideálnych romantických hrdiniek ženu z mäsa a kostí, s ktorou sa dalo stotožniť. Takých postáv nie je veľa. Bridget sa teda po 12-ročnej prestávke vracia na plátna. Udržala si však svoj humor a šarm?
Popieranie Arménskeho holokaustu na IMDb
Na stránke filmovej databázy IMDb sa dejú pochybné veci. Konkrétne film The Promise s Christianom Baleom v hlavnej úlohe sa tam stretol s množstvom negatívnych ohlasov. Nebolo by na tom nič zvláštne, keby ich nebolo cez 50 000, zatiaľ čo film ešte ani nemá stanovený dátum premiéry.