Je jen málo témat, které se v současné době přitahují do kin diváky tak jako konec světa. Toto téma, ať už rozebírané z jakékoliv strany, s sebou přináší často velké hvězdy, působivé digitální triky a vysoké rozpočty, které povolují autorům na plátně mnohdy rozpoutat doslova peklo. A pokud vám jako vaše pravidelná dávka nepříliš pozitivní budoucnosti nestačil aktuální snímek Christophera Nolana Interstellar, v následujícím článku si připomeneme některé z dalších významných snímků o konci světa, které nám filmová historie nabídla.
Ať už vezmeme první snímky operující v tomto tématu jako The End of World Augusta Bloma z roku 1916 a Konec světa Abela Ganse z roku 1931, nebo produkce z poslední doby jako 2012 Rolanda Emmericha, ukazuje se, že lidstvo je formou své zkázy jednoznačně fascinováno. Ať už naše záhuba má přijít z rukou jiných civilizací z vesmíru, máme se zničit sami, či za to může příroda, podobná vize vždy vyvolá vlnu zájmu ze strany diváků. Které filmy tedy utkvěly v paměti a formovaly naše představy o tom, jak by lidstvo jednou mohlo skončit?
Když už byla zmíněna Nolanova nová vesmírná odysea, nejde mi nezmínit jeden z mých oblíbených, nicméně veřejností lehce nedoceněných, snímků aplikujících podobné principy jako právě Interstellar. Řeč je o snímku Sunshine britského režiséra Dannyho Boylea z roku 2007. Dle jeho vize přišla záhuba Země díky vyhasínajícímu Slunci, které již neposkytuje dostatek energie a záření na to, aby byl život na naší planetě možný. Lidstvo proto vytěží poslední nerostné bohatství na to, aby chemickou reakci na povrchu Slunce znovu zažehlo. Filozofické otázky, iluze realistického zpracování, absence mimozemského zásahu a skvělá audiovizuální stránka, která se vydatně opírá o fenomenální soundtrack Johna Murphyho, který třeba nedávno využila i propagace nových X-Men. Pokud jsou atmosférická sci-fi vaším šálkem čaje, tahle výprava do středu sluneční soustavy by vám rozhodně neměla uniknout.
Ne vždy se však jedná o takový relativně klidný konec. Většinou s ním přichází spousta destrukce, utrpení a heroických akcí. Z tohoto ranku bývají filmy zdaleka nejvíce populární. Vezměme si například mnohde propíraný Den nezávislosti, nedávné Pacific Rim nebo třeba série Michaela Baye Transformers, kde lidstvo čelí záhubě v každém díle. Ostatně z tvorby tohoto režiséra můžeme vytáhnout ještě například Armageddon, kde Bruce Willis a jeho parta ropných dělníků zachraňovali svět před záhubou vrtáním prostoru pro atomovou pumu na asteroidu řítícím se na Zemi. A hráli přitom Aerosmith. Více jak půlmiliarda na celosvětových tržbách v roce 1998 mluví více než jasně. Ten rok se ostatně do kin dostal ještě podobně laděný Drtivý dopad, který těžil z podobné premisy.
Často však má podobný zásah do života lidí na planetě Zemi podobu mimozemských ras spíše než neživotných objektů. Podobné invaze mají většinou docela drastické dopady na lidskou společnost, jako je tomu ve Válce světů, Dnu, kdy se zastavila země či docela nedávném filmu Na hraně zítřka. A to je ostatně i případ lehce odlehčených verzí, kde si třeba na Zemi vyšlápnou marťané, jako je tomu ve snímku Mars útočí.
V některých vizích ovšem není ani potřeba cizího zásahu, lidstvo si mnohdy vystačí samo. Tyto často nepříliš pozitivní scénáře, jako nadvláda lidmi postavených robotů v sériích Matrix a Terminátor, virová nákaza 12 Opic či Potomci lidí, či lidmi ovlivněná mutace v sérii o Planetě opic, ukazují často kromě příběhu i nebezpečí lidské touhy po kontrole a případná nebezpečí kontroverzních vynálezů. I když tato společensky káravá funkce podobných snímků v poslední době lehce opadá, podobně radikální vize stále patří mezi nejoblíbenější.
V poslední době nicméně mezi nejvíc populární metody konce lidské populace patří všemožné nákazy, a především s tím související zombie. Seriózní snímky jako 28 dní poté a jeho pokračování či Světová válka Z, komediální Zombieland nebo seriálové počiny jako The Walking Dead a Z-Nation jsou důkazem právě této popularity, i když i dřívější populární snímky jako Úsvit mrtvých z tohoto tématu těžily také.
Nesmíme ovšem zapomenout na nukleární apokalypsu, která především v letech minulých (snímek Stanleyho Kubricka Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu nebo Na břehu Stanleyho Kramera) čerpala z tehdejších společenských situací a způsobovala divákům nepříliš pozitivní vyhlídky na budoucnost, kdyby se politická situace v období studené války zhoršila. No, a pokud máte fantazii, vždy se dá vymyslet něco trochu odlišného od zaběhnutého schématu. Ať už se jedná návrat draků na povrch země v Království ohně, stavbu vesmírné dálnice v Stopařově průvodci po galaxii, nebo už dávno vymřelá civilizace v Vall-I, s lidstvem to zkrátka v budoucnu nevypadá úplně nejlépe.
Záhuba lidstva zkrátka byla, je a pravděpodobně i nadále bude atraktivním tématem, ve kterém tvůrci mohou dostatečně popustit uzdu fantazii a případně i poukázat na palčivé problémy současnosti, které by mohly mít katastrofální dopad na naši budoucnost.
Neobjevil se váš favorit v seznamu? Napište do komentářů, co si myslíte, že by v podobném výčtu rozhodně nemělo chybět.
Našli ste chybu, alebo máte tip na zaujímavý článok? Napíšte nám!
Páči sa Vám tento článok? Zdieľajte ho!
Informácie o autorovi
Ďalšie články od tohto autora
- Konec jedné éry (Avengers: Endgame, 2019) 29. apr 2019
- Hříchy minulosti nezazdíš (Zložka 64, 2019) 18. jan 2019
- Přes pustinu vstříc pomstě (Smrtelné stroje, 2018) 16. dec 2018
- Do války mezi kartely (Sicario 2: Soldado, 2018) 14. júl 2018
- Vstříc novému dobrodružství (Solo: A Star Wars Story, 2018) 01. jún 2018