Jelikož je v současné době nejen na MOVIESITE, ale i v kinech aktuální téma antického Řecka, je více než vhodný moment se ohlédnout do filmové historie a připomenout si dnes již poněkud pozapomenuté snímky, které by však žádnému filmovému fanouškovi rozhodně neměly uniknout. Ve světle aktuálních filmů v kinech jako Herkules: Zrození legendy, 300: Vzestup říše nebo Pompeje se tak na následujících řádcích pokusím přiblížit ty nejzajímavější filmové kousky odehrávající se v dobách antiky, které se na stříbrném plátně objevily.
Alexander Veľký / Alexander
Hollywood k tomuto tématu totiž nenabízí pouze velkofilmy vzniklé v průběhu posledních deseti až patnácti let, jakými jsou například Trója (r. Wolfgang Petersen, 2004), Alexander Veliký (r. Oliver Stone, 2004), komiksová 300: Bitva u Thermopyl (r. Zack Snyder, 2006) nebo Gladiátor (r. Ridley Scott, 2001). Pokud vám starověké civilizace učarovaly a zmíněné snímky už znáte nazpaměť, v rámci tohoto článku snad najdete další inspiraci, jak svůj filmový apetit ukojit.
Již od doby vzniku filmového průmyslu byly velkolepé příběhy pocházející z počátků naší civilizace hojně vyhledávaným zdrojem inspirace. Své si k tomuto období řekl v části svého tři a půl hodiny dlouhého opusu Intolerance už D. W. Griffith v roce 1916. Podobné filmy však dnes patří spíše do filmových učebnic než k běžnému zhlédnutí, a tak se zaměříme na počiny datující se o několik desítek let později.
Spartakus / Spartacus
Mezi ně patří i jeden z raných snímků mistra filmového řemesla, Stanleyho Kubricka. Ten, předtím než se vrhl na adaptaci knihy Vladimira Nabokova, natočil v roce 1960 historický film Spartakus s Kirkem Douglasem v hlavní roli. Epický snímek, natočen podle zakázaného scénáře Daltona Trumba (Oscar za snímek Prázdniny v Římě, obviněn spolu s dalšími prominentními Hollywoodskými tvůrci za šíření nepřístojných levicových názorů a spolčení s komunisty během procesů v Hollywoodu na přelomu čtyřicátých a padesátých let), pomohl protlačit skrze cenzuru i tehdejší americký prezident John F. Kennedy. Tento film nebyl jen prvním a zároveň posledním Kubrickovým Hollywoodským blockbusterem, ale po deset let se jednalo o komerčně nejúspěšnější snímek studia Universal. Film zachycující život gladiátora Spartaka, jenž se stal vůdcem povstání otroků ve starověkém Římě, ve kterém se objevil mimo jiné i Laurence Olivier, byl po zásluze oceněn čtyřmi cenami Akademie a dodnes se jedná o jeden z milníků historické kinematografie.
Ještě o rok dříve se ale do kin dostal další epický příběh. Kniha z roku 1880, Ben Hur: Příběh Kristův,se svého filmového zpracování dočkala již v roce 1925 (nepočítáme-li krátkometrážní snímek z roku 1907), avšak až její remake z roku 1959 pořádně otřásl filmovým světem. Snímek Williama Wylera s Charltonem Hestonem v hlavní roli byl na svou dobu něčím naprosto nevídaným a i dnes jeho místy až megalomanské zpracování budí respekt. Dlouhá léta se jednalo o nejúspěšnější snímek na udílení cen Akademie – v roce 1960 si odnesl hned 11 sošek. To se povedlo zopakovat až v roce 1997 snímku Titanic Jamese Camerona a v roce 2003 pak stejný počet sošek získal i poslední díl prstenové trilogie Pán prstenů: Návrat krále. V Hollywoodu se již nějakou dobu pokoušejí prosadit Ben Hurův remake, nicméně tento filmový klenot potřebuje novou verzi snad ze všech filmů úplně nejméně.
Ben Hur / Ben-Hur
V antice však nebyli jen silní muži, ale také hned několik žen, které stojí za zmínku. Ta vůbec nejslavnější z nich, Kleopatra VII., známá jednoduše jako Kleopatra, se epického zpracování svého života dočkala jen o několik let později, v roce 1963 v režii Josepha L. Mankiewicze. Ačkoliv se i několik filmů před a také po tomto snímku zabývalo životem egyptské vladařky, právě velkofilm z roku 1963 je tím nejdůležitějším ze všech. Snímek, ve kterém titulní roli nezapomenutelným způsobem ztvárnila Elizabeth Taylor, se zapsal do historie nejen svými kvalitami, ale také náležitostmi své produkce. I přesto, že se snímek stal finančně nejúspěšnějším filmem roku 1963 se zisky přes 26 milionů dolarů, v témže roce se díky na svoji dobu naprosto kolosálnímu rozpočtu 44 milionů ocitl v červených číslech a dodnes drží titul jediného komerčně nejúspěšnějšího filmu roku, který zároveň skončil ve ztrátě. Sumu, kterou snímek během výroby spolykal (po započtení inflace se rozpočet šplhá v dnešní hodnotě někam k 167 milionům), mají na svědomí především nákladné rekvizity a šaty hlavní hrdinky, jež byly v rámci věrohodnosti tvořeny k dobovému obrazu. Díky tomu snímek i dnes patří mezi produkčně vůbec nejdražší filmy (žebříček stále vede snímek Piráti z Karibiku: Na konci světa se svými 300 miliony).
Samozřejmě nejde jen o tyto tři filmy. Kdybych tu ovšem měl rozebírat každý zásadní snímek inspirovaný antikou, vystačilo by to na několik přednášek z historie. Jsou však takové, které v tomto skromném přehledu nejzásadnějších, i když už možná trochu pozapomenutých filmů, zkrátka nemohou chybět. Jedním z nich je bezesporu nejprestižnější adaptace knihy Henryka Sienkiewicze Quo Vadis (r. Mervyn LeRoy, 1951) s Peterem Ustinovem v roli císaře Nera. Dále sem můžeme zařadit filmy jako Barabbas (r. Richard Fleischer, 1961) nebo Pád říše římské (r.Anthony Mann, 1964).
Nesmíme však zapomenout ani na dva snímky, které zvláště u nás před lety patřily mezi tu největší antickou klasiku, a i když jejich filmové kvality nahlodal zub času, neuškodí si je připomenout. Řeč je samozřejmě o filmu Jáson a argonauti (r. Don Chaffey, 1963) a původním Souboji titánů (r. Desmond Davis, 1981). Na obou dobrodružných snímcích je sice vidět, že už uplynula spousta let od data jejich produkce, ale ať již kvůli nostalgii, nebo kvůli klasickým příběhům si tyto snímky zaslouží být zmíněny, i když jejich sláva už trochu zašla.
Historie naší civilizace je prostě lákavým tématem a stále obsahuje mnoho námětů pro zpracování. I když se tak v kinech jede v posledních týdnech především na akci, jde o to nezapomenout, že toto období nabízelo i něco více než jen rozsáhlé digitální bitky a explodující sopky. Případně, pokud seriózní linka není zrovna tou správnou náplní vašeho večera, pořád existují i odlehčenější verze, které prostě nezklamou. Například dnes již kultovní Život Briana (r. Terry Jones, 1979) nebo třeba Cestou na fórum se stala divná věc (r. Richard Lester, 1966). I antika má zkrátka pro každého něco.
Našli ste chybu, alebo máte tip na zaujímavý článok? Napíšte nám!