Dokud nás smrt nerozdělí (Zmizelá, 2014)

I přesto, že David Fincher doposud nevyhrál Oscara za nejlepší režii, nikdo snad nepochybuje, že patří mezi největší režiséry současné generace. Jako tvůrce má totiž na kontě hned několik kultovních snímků, které oprávněné patří do zlatého fondu kinematografie. Zda se po jejich bok zařadí i nový thriller Zmizelá podle knižní předlohy Gillian Flynn, to poví až čas. Faktem ovšem zůstává, že David Fincher ani tentokrát nezklamal a přináší do českých a slovenských kin jedinečný filmařský zážitek.

 David Fincher si dal s dalším filmem opět opravdu na čas. Od jeho americké verze snímku Muži, kteří nenávidí ženy, to přeci jen jsou už tři roky. Na vině je ale tentokrát produkce adaptace 20 000 mil pod mořem, která ztroskotala, a film byl odložen. To ovšem věhlasného tvůrce dlouho netrápilo, neboť hned přesedlal k adaptaci knižního hitu Gone Girl od americké spisovatelky Gillian Flynn, který vyšel v roce 2012. Autorka knihy, která vyšla v České republice pod názvem Zmizelá, byla navíc najata na napsání scénáře, a tak spolus docela hvězdným obsazením začaly očekávání od Fincherovy novinky razantně stoupat. A David Fincher opět nezklamal.

Zabil jste svou ženu, Nicku?

Zmizelá vypráví nápaditý příběh, jenž se točí kolem zmizení Amy Elliott Dunnové (Rosamund Pike), manželky bývalého spisovatele a redaktora Nicka Dunna (Ben Affleck), který se následně stává hlavním podezřelým. Na zmizení bohaté manželky totiž několik věcí nehraje a jak se ukazuje, Nick měl hned několik motivů, proč se své manželky zbavit. To vše se ještě stupňuje, když se veřejnost rozhodne pořádat mediální lynč podezřelého manžela, jelikož začnou postupně vyplouvat na povrch další motivace, proč by jeho manželka mohla jeho zaviněním zmizet.

Není to ovšem jen o nápaditém a výborně vystavěném příběhu, je to hlavně o tom, jak s ním režisér pracuje. Žádné složité a protahované úvody, žádné čekání na místě, David Fincher zkrátka diváka vtahuje do svého filmu už od prvních vteřin, kdy jen dokazuje, proč platí za filmařskou špičku. Nejde však jen o mistrnou režii a podmanivou kameru Jeffa Cronenwetha, lví podíl na audiovizuální podobě filmů, která vás s husí kůží vhodí bez přípravy do temného příběhu manžela obviněného z vraždy své manželky, má především soundtrack. O ten se postarali Atticus Ross a Trent Reznor, kteří už vytvořili špičkové hudební podklady Fincherovýchpředešlých dvou snímků. A i když byli jejich dvě předešlé kompozice téměř geniálními ukázkami prvotřídního hudebního doprovodu, zde se dvojice bez pochyb překonala. Taková nálož neskutečně mrazivého, a přitom docela kompozičně jednoduchého hudebního podkresu již tak silně zdrcujícího filmu vyvolává jeden z nejtemnějších thrillerů poslední doby. Což samozřejmě ještě několikanásobně stupňuje postupnými odhaleními v rámci děje, o kterých se ze zcela pochopitelných důvodů nebudu bavit, neboť by byla škoda zkazit případným divákům příběh spoilery.

Romance s mrazením v zádech

Samozřejmě, abych byl úplně upřímný, ne všechno je ve filmu tak ideální, jak by mohlo být, nebo jak by se mohlo zdát. Zatímco totiž například takový Tyler Perry, kterého z duše nenávidím a o jeho herectví si myslím svoje, je zde bez zlehčování dokonalý a je jednoduše jedna z nejlepších postav v celém filmu a jeho herecký přednes sebevědomého právníka Tannera Bolta ani na moment neustupuje z herecké excelenc e. To se ovšem nedá říci o ostatních, kteří se místy dost vzdalují od svých postav,a například ve druhém aktu filmu je docela nepřesvědčivá Rosamund Pike, což je dvojí škoda. Místy i Neil Patrick Harris je zaháněn do takových až lehce komediálních prostorů, které v rámci hutného a surového dramatu nemají moc místo. O to větším překvapením je pak solidní výkon mnohými nenáviděného BenaAfflecka, který hlavního hrdinu ztvárňuje přesvědčivě a minimálně ve dvou docela specifických scénách dokazuje, proč si ho právě David Fincher pro svůj film vybral.

Ono, mohl bych se tu rozplývat nad jednotlivými aspekty filmu a rozebírat jeden geniální moment za druhým, případně do detailu líčit, co mi vadilo a nevadilo. Tentokrát bych se od toho nicméně oprostil, protože něco takového by zkrátka zkazilo dojem z mistrně natočeného příběhu, který patří zcela oprávněně do prvotřídní filmařiny. David Fincher natočil další snímek, který vám nedá spát a budete jej chtít vidět znovu. Ne jen proto, že se jedná o neskutečně stylově odvyprávěný osobitý příběh, ale také proto, že něco podobného a tak geniálně natočeného jen tak neuvidíte.

Informácie o filme

Gone Girl, 2014, USA, 145 min.

Žáner: dráma, thriller, mysteriózny
Réžia: David Fincher
Scénar: Gillian Flynn
Kamera: Jeff Cronenweth
Hudba: Trent Reznor, Atticus Ross
Obsadenie: Ben Affleck, Rosamund Pike, Missi Pyle, Neil Patrick Harris, Patrick Fugit, Tyler Perry, Casey Wilson, Kathleen Rose Perkins, Kim Dickens, Sela Ward, Scoot McNairy, Emily Ratajkowski, Boyd Holbrook, David Clennon, Lisa Banes, Lola Kirke, Lars Slind, Carrie Coon

Zobraziť viac

Naše hodnotenie

Informácie o autorovi

Lukáš Plaček Redaktor

Student Anglické filologie a Filmové vědy s dlouholetým zájmem o film, hudbu, fotografii a digitální umění. Blízko má i k informačním technologiím, které v minulosti také studoval. Z filmů má rád jak artovky, tak mainstream, z žánrů pak nejradši chytrá scifi, thrillery a akční komedie osmdesátek a devadesátek. Nemá rád mladé hvězdičky, co neumí hrát, Keiru Knightley a většinu populární české televizní produkce.

Ďalšie články od tohto autora

• Konec jedné éry (Avengers: Endgame, 2019) 29. apr 2019
• Hříchy minulosti nezazdíš (Zložka 64, 2019) 18. jan 2019
• Přes pustinu vstříc pomstě (Smrtelné stroje, 2018) 16. dec 2018
• Do války mezi kartely (Sicario 2: Soldado, 2018) 14. júl 2018
• Vstříc novému dobrodružství (Solo: A Star Wars Story, 2018) 01. jún 2018