V nové rubrice, jednoduše nazvané filmové zajímavosti, vám budeme přinášet tematické články ze zákulisí filmového průmyslu, které budou mít za cíl vám přiblížit ta méně známá fakty a informace ze zákulisí továrny na sny. Vzhledem k tomu, že Batman v. Superman: Dawn of Justice je jedním z nejočekávanějších snímků následujících let, rozhodl jsem se v rámci prvního dílu přiblížit několik projektů právě Supermana, které předcházely loňskému Muži z oceli.
Co se týče filmových dobrodružství nejslavnějšího superhrdiny, tak si snad každý vzpomene na Christophera Reevea a čtyři snímky, ve kterých muže z oceli představoval on, a stejně tak divácké většině utkvěl v paměti komerčně poněkud nešťastný pokus o navázání na originální sérii s názvem Superman se vrací, kde si hrdinu zahrál Brandon Routh. Málokdo už ovšem ví, že od premiéry Superman 4 až do premiéry Muže z oceli loni v létě, kromě právě nostalgického Superman se vrací, málem vzniklo hned několik filmů zabývajících se tímto hrdinou.
Poté, co byl Superman 4 naprostým kasovním fiaskem, měl stejnojmenný hrdina poměrně problematickou budoucnost na stříbrném plátně. O dva roky později totiž do kin přišel daleko temnější Batman Tima Burtona, který nejen že v kinech vydělal téměř osminásobek svého rozpočtu, ale také nastavil směr, jakým se budou komiksové adaptace ubírat v průběhu celých devadesátých let. To znamenalo samozřejmě i jiné uchopení Supermana, o které se tvůrci pokoušeli. Vznikl tedy scénář pro snímek Superman V, ve kterém by titulní hrdina měl zemřít a znovu se zrodit ve zmenšené verzi města Kandor, kdysi hlavního města Kryptonu. Warner Bros ovšem raději poslali projekt dalšího dílu v sérii k ledu a zaměřili se raději na televizní seriál Superman z roku 1993. Tím se nicméně uzavřely dveře pro jeho představitele Christophera Reevea, jenž v roce 1995 utrpěl zranění páteře při jízdě na koni, které ho nadosmrti paralyzovalo a upoutalo na vozík.
V té době už ovšem u Warner Bros byla v přípravě nová vize Supermana. Díky popularitě komiksu Supermanova smrt (který sdílel elementy s nikdy nerealizovaným scénářem Superman V) se totiž začal utvářet snímek s pracovním titulem Superman V: Reborn. Jednalo se v podstatě o revizi scénáře pátého dílu, ve kterém měl Superman zemřít a jeho roli zachránce světa před Brainiacem měl převzít jeho syn, zatímco Lois i Clark v této verzi scénáře zemřeli už v půlce filmu. Druhá verze počítala taktéž s úmrtím Supermana, krádeží jeho těla Brainiacem, duchovní poutí Supermanovy duše až po finální návrat a souboj s Brainiacem a Doomsdayem. Svoji roli zde mělo sehrát i klonování, genetická modifikace a další šílenosti.
Někdy v této době přichází ke scénáři fanoušky milovaný scenárista Kevin Smith. O jeho zkušenosti a názoru na zmíněný scénář mluví během svého speciálu An Evening With Kevin Smith (zmiňovanou část záznamu si můžete pustit zde). Smith tedy dostal na starost vytvořit nový, lepší scénář, který od tohoto momentu nesl název Superman Lives. Zahrnoval opět příběh inspirovaný zmíněným komiksem, při kterém Doomsday zabíjí Supermana a Brainiac s Lexem Luthorem uzavírají partnerství. Superman je oživen kryptonským kyborgem Eradicatorem bez svých schopností a musí bojovat proti Brainiacovu štítu, který zakrývá slunce. Poté, co štít zničí, získává zpět své schopnosti a dochází na souboj jak s Brainiacem, tak s obrovským pavoukem. Film měl končit s Lexem Luthorem za mřížemi a zbytky Brainiaca prchajícími ze scény ve vesmírné lodi.
Na základě tohoto scénáře ovšem podepisuje smlouvu režisér Tim Burton a celý projekt se pomalu ubírá jiným směrem. Kevin Smith je ze hry a první přepracování jeho scénáře upravuje celý příběh, ve kterém figuruje Superman, který je výrazně odlišný od lidí, což mělo podporovat jeho mimozemský původ. Hlavním záporákem filmu měla být jakási syntetická sloučenina Lexe Luthora a Brainiaca nazvaná Luthiac. V dalších verzích scénáře, o které se postaral Dan Gilroy (Ocelová pěst, Bourneův odkaz), se pak tyto elementy také objevují s tím rozdílem, že Lexiac (jak je syntéza dvou záporáků v této verzi nazývána) chce zemi zničit za pomoci nukleárních hlavic. Superman se po vzkříšení vrací do Metropolis, zastavuje nukleární hlavice vteřinu před výbuchem a film končí odhalením, že Lois je těhotná.
Ať už zní verze scénáře ke snímku Superman Lives sebevíc šíleně, k tomu nejzajímavějšímu jsem se ještě nedostal. Hlavní roli totiž v tomto snímku neměl převzít po Christopheru Reeveovi nikdo jiný než Nicolas Cage. Herec, který se před i po tomto filmu motal kolem hned několika komiksových adaptací, byl se snímkem celou dobu spojován, a dokonce pro něj bylo navrhnuto i několik variant kostýmu, včetně jakéhosi svítícího exoskeletonu, který měl po většinu filmu nosit. Tento kostým je nicméně dodnes předmětem výsměchu stejně jako obsazení titulní role. Projekt Superman Lives byl ovšem natolik šílený, že i po několika letech v preprodukčním stádiu a utracených desítkách milionů Warner Bros projekt v roce 2001 utnuli a rozhodli se začít znovu.
O rok později byl na světě další projekt, Superman: Flyby. O scénář k tomuto nerealizovanému projektu se postaral J.J. Abrams a režii měl obstarat Brett Ratner. Nabídku na hlavní roli ve snímku (spolu se dvěma dalšími plánovanými pokračováními) měl na stole nejprve Jude Law a poté, co z projektu vycouval, se dostala k Joshi Hartnettovi, zatímco původní Superman Christopher Reeve měl u filmu působit jako konzultant. Poté, co oba štědrou nabídku na hlavní roli ve filmu odmítli, se o ni ucházeli herci jako Tom Welling (který ještě ten rok skončil jako Superman v seriálovém Smallvile), Ashton Kutcher, David Boreanaz, Paul Walker, James Marsden nebo Brendan Fraser. V jednu chvíli se o roli ucházel i Henry Cavill, tedy současný protagonista této ikonické role. Režisér Brett Ratner z projektu nicméně po pár měsících odchází, na vině jsou prý problémy s castingem a producentem Jonem Petersem (které zmiňoval i Kevin Smith ve svém svědectví o událostech kolem Superman Lives), a na jeho místo přichází McG, který v pozdějších fázích preprodukce počítal s obsazením Ashton Kutcher jako Superman, Scarlett Johansson jako Lois Lane, Shia LaBeouf jako Jimmy Olsen a Johnny Depp byl zvažován do role Lexe Luthora.
Tato verze příběhu o Supermanovi ovšem byla taktéž poněkud divoká. V příběhu Superman: Flyby jsme se totiž měli podívat na Krypton, který existoval bez sebemenších potíží a kde hlavní záporné postavy měly být zlé dvojče Jor-Ela a Lex Luthor, který v této verzi byl mimozemšťany posedlý agent CIA. Film se měl natáčet kompletně v Austrálii, nicméně se nikdy nedostal do produkčního stádia. McG tedy odchází natáčet pokračování Chalrieho Andílků a studio v roce 2004 z projektu vycouvalo nadobro a předalo štafetu Bryanu Singerovi, který o dva roky později do kin přivádí Superman se vrací, nostalgický návrat ke kontinuitě původní série, kde si hlavního hrdinu střihnul Brandon Routh.
Jenže Superman: Flyby, nebyl jediný film, kde se měl Superman objevit. Ve stejné době totiž studio Warner Bros připravovalo ještě jeden projekt, který ovšem taktéž nikdy nedošel k realizaci a byl utnut v době, kdy začala produkce snímku Superman se vrací. Řeč je o filmu Batman vs. Superman. O tento projekt se měl postarat režisér Wolfgang Petersen (Ponorka, Trója) a točit se mělo podle scénáře Andrewa Kevina Walkera (Sedm, 8mm a Ospalá díra). Film měl začínat v bodě, kdy manželka Bruce Waynea umírá rukou Jokera a oba titulní hrdinové si jdou po krku, aby se nakonec spojili proti Lexi Luthorovi. Scénáři se v roce 2004 dostalo drastického přepisu, za který byl zodpovědný scenárista Akiva Goldsman. Snímek se měl začít ještě ten rok natáčet a do hlavních rolí se spekulovalo opět o Joshi Hartnettovi a Batmana si už tady měl zahrát Christian Bale (který mimo jiné už byl s rolí spojován pro nikdy nerealizovanou komiksovou adaptaci Darrena Aronofskyho Batman: Year One) a pr další role se hovořilo o Jamesi Francovi a Johnny Deppovi. Před začátkem produkce ovšem snímek dostal stopku, stejně jako konkurenční projekt Superman: Flyby, a studio se raději rozhodlo věnovat dvěma sólovým projektům, Superman se vrací a Batman začíná. Jediné, co tak z filmu nakonec zůstalo, je promo poster umístněný ve filmu Já, legenda, na kterém se Akiva Goldsman coby scenárista podílel poté, co mu tady jeho štace nevyšla.
I poté, co se po letech konečně muž z oceli vrátil na stříbrná plátna v Superman se vrací, se jeho situace nezlepšila. Režisér Bryan Singer sice už měl v přípravě další díl, ve kterém si to měl Superman rozdat s Brainiacem a Bizzarem. I přesto, že už měl dle oficiálních vyjádření smlouvu na pokračování uzavřenou a studio schválilo zredukovaný rozpočet pro další film, film skončil v produkčním pekle, aby byl o pár let později nahrazen restartem celé série, který nakonec dostal podobu loňského Muže z oceli.
Podobný byl osud i dalšího filmu, ve kterém se měl objevit Superman. Justice League of America v režii George Millera měla být pro Warnery něčím podobným, co se povedlo konkurenčnímu Marvelu s Avengers o několik let později, a to rozjetí sólo filmů jednotlivých hrdinů, které by vyústily v propracovanou týmovku. Warner Bros / Dc Comics ovšem podobný projekt nakonec nezvládli, neboť se jim kromě problémů se Supermanem nepodařilo dostat do produkce jiný origin komiksového hrdiny (nejznámější je asi případ Green Lanterna s Jackem Blackem v hlavní roli, nicméně o tom příště), a tak celá týmovka byla jakýmsi pokusem nastartovat celou sérii bez samostatných originů (něco, o co se pokusí za necelé dva roky Batman v. Superman: Dawn of Justice). Film se měl opět natáčet kompletně v Austrálii v rozpočtu dvou set milionů dolarů a obsazení mělo být následující: D.J. Cotrona jako Superman, Armie Hammer jako Batman, Adam Brody jako Flash a rapper Common jako Green Lantern. Produkce byla pozastavena díky scenáristické stávce, aby v roce 2010 byl projekt zanechán úplně.
Mimo mnou rozebírané projekty v té době samozřejmě vzniklo ještě pár pokusů, které to nedotáhly ani do preprodukční fáze. Takovými jsou třeba navrhovaná trilogie scenáristy Marka Millara v režii Matthewa Vaughna o celém životě Supermana od jeho narození až po smrt, verze Supermana, kde si jej měl zahrát Will Smith, nebo třeba několik autorů komiksů, kteří chtěli své příběhové série dotlačit do filmu jako třeba Superman: Birthright nebo All-Star Superman. Cesta Supermana na filmová plátna zkrátka nebyla jednoduchá a u některých projektů je možná lépe, že se nikdy do kin nedostaly. V příštím díle se podíváme na ostatní komiksové hrdiny jak ze stáje DC, tak ze stáje Marvelu, kteří měli podobně obtížnou cestu do sálů kin. Pokud si myslíte, že je Nicolas Cage jako Superman nepředstavitelná volba, máte se na co těšit.
Našli ste chybu, alebo máte tip na zaujímavý článok? Napíšte nám!
Páči sa Vám tento článok? Zdieľajte ho!
Informácie o autorovi
Ďalšie články od tohto autora
- Konec jedné éry (Avengers: Endgame, 2019) 29. apr 2019
- Hříchy minulosti nezazdíš (Zložka 64, 2019) 18. jan 2019
- Přes pustinu vstříc pomstě (Smrtelné stroje, 2018) 16. dec 2018
- Do války mezi kartely (Sicario 2: Soldado, 2018) 14. júl 2018
- Vstříc novému dobrodružství (Solo: A Star Wars Story, 2018) 01. jún 2018