Tento měsíc se na Moviesite nese ve znamení záporných hrdinů, a tak je nejvyšší čas si připomenout některé z těch nejzajímavějších záporných hrdinů, které stříbrné plátno nabídlo.
Se zápornými hrdiny je někdy potíž, nicméně právě tento druh protagonistů ve filmu se těší velké oblibě a hned několik zásadních snímků filmové historie stojí právě na podobných charakterech. Někdy se jedná o představitele s dobrým srdcem, byť radikálními metodami, někdy se jedná o zlomené hrdiny zahnané do extrémní situace a často se také jedná o jednoduše radikální jedince, kteří zkrátka využívají všech svých možností k tomu, aby dosáhli svého cíle. Jedno mají však společné – nesmazatelně se zapsali do paměti filmových fanoušků a dodnes jsou někteří z nich nejoblíbenějšími hrdiny, nebo spíše antihrdiny filmového plátna. Pojďme si tedy připomenout pár nejzajímavějších z nich.
Začněme hned dvojicí, kterou asi netřeba představovat. Dva z nejvýraznějších mužských hereckých představitelů Hollywoodu posledních desetiletí propůjčili každý v rámci své kariéry svůj herecký um hned několika antihrdinům, a byť by se u některých herců dalo mluvit o nejzásadnější roli, v případě těchto dvou je obtížné vybrat jen jednu. Robert De Niro, byť již v té době poměrně známý herec, se totiž nesmazatelně zapsal do paměti filmových fanoušků v roce 1976 svojí rolí Travise Bickela ve snímku Martina Scorseseho Taxikář. Nebyla to však jeho první výrazná role antihrdiny. O rok dříve totiž v pokračování Kmotra výjimečným způsobem zahrál mladší verzi Vita Corleoneho, kterou nezaměnitelně ztvárnil v prvním díle Marlon Brando. Tato role mu nevynesla jenom uznání jak odborné veřejnosti, tak běžných diváků, ale také hereckého Oscara za vedlejší roli. Na tyto dva úspěchy pak navázal ještě ztvárněním boxera Jakea LaMotty v Zuřícím býkovi a gangstera Jimmyho v Mafiánech. S Kmotrem byl ovšem spojený také druhý z dvojice, taktéž rodák z New Yorku, Al Pacino. Jeho ztvárnění Michaela Corleoneho nejen že nastartovalo jeho kariéru, ale také svým hereckým umem oživil jednoho z nejvýraznějších filmových antihrdinů vůbec. To samozřejmě nebyla jediná role v tomto oboru, kterou tento herec ztvárnil, neboť za svoji kariéru propůjčil svoji tvář hned několika antihrdinům. Nejvýraznějším z nich byl ovšem bezesporu Tony Montana v remaku Zjizvené tváře. Legendární role, která pro mnohé zastínila i jeho ostatní, přivedla do filmového světa jednu z nejvýraznějších postav filmu.
Nejsou to však jen tihle dva, kdo předvedl nezapomenutelné antihrdiny na stříbrném plátně. Vzpomeňme si například na kontroverzní adaptaci knihy Anthonyho Burgesse Mechanický pomeranč, kterou v roce 1971 do kin přivedl legendární filmař Stanley Kubrick. V ní se zhostil mladistvého delikventa Alexe DeLarge, páchajícího spoustu společensky i morálně špatných věcí, nezapomenutelný Malcolm McDowell. V podobném běsnění se pak o mnoho let později předvedl i dnes již dobře známý Christian Bale v adaptaci další zásadní knihy Americké psycho od Breta Eastona Ellise, kterou v roce 2000 natočila Mary Haron. Vraždící psychopat Patrick Bateman je ukázkovým představitelem problematického hlavního představitele, který má do typického hrdiny setsakramentsky daleko.
On ale někdy protagonista filmu nemusí být vyloženě vraždící psychopat, aby spadal do kategorie antihrdinů. Když totiž projdeme několik oblíbených hrdinů a podíváme se na ně poněkud střízlivějším pohledem, zjistíme, že i oni spadají do této kategorie. Prvním z takových budiž V, titulní představitel oblíbené komiksové adaptace V jako Vendeta, kterého v roce 2005 nezapomenutelně ztvárnil Hugo Weaving. Ačkoli s dobrým srdcem a čistými úmysly, nesmíme zapomenout, že V byl terorista, důsledkem jehož činů zemřelo mnoho lidí, včetně těch desítek, které zemřely jeho vlastní rukou. Podobně je na tom i Snake Plissken, protagonista Útěku z New Yorku a Útěku z L.A. Tato postava, kterou si zahrál Kurt Russell, je sice v jádru dobrák, nicméně nezapomeňme na to, že je také bezohledný lupič a sobec snažící se využít situace ve vlastní prospěch. O dalším z tohoto seznamu, Tyleru Durdenovi, pak snad ani netřeba mluvit. Kultovní postava ze snímku Klub rváčů, která vyšvihla Brada Pitta do herecké elity, má totiž do kladného hrdiny sakra daleko, což jen závěrečná pasáž filmu, která z nastíněného hrdiny přetváří postavu do čistokrevného antihrdiny.
Když se tak zamyslíte nad spoustou svých oblíbených filmových postav, zjistíte, že velké množství z nich jsou spíše antihrdinové než typičtí hrdinové. Zkrátka slušňáci jsou dlouhodobě mimo a v kurzu jsou problematičtí hrdinové, kteří si nenechají příliš kecat do toho, čeho chtějí dosáhnout. Ať už se jedná Harryho Callahana, Lisbeth Slander, Hannibala Lectera, Johna Ramba nebo třeba Maxe Rockatanskyho.
Chybí zde váš oblíbený antihrdina? Podělte se o něj v diskuzi pod článkem.
Našli ste chybu, alebo máte tip na zaujímavý článok? Napíšte nám!