Série thrillerů okolo agenta Jasona Bournea patří k těm nejpreciznějším žánrovkám, jaké od začátku nového tisíciletí vznikly. Série, která nakopla kariéru Matta Damona a modernizovala špionážní filmy, navíc s každým dalším dílem stoupala jak komerčně, tak v očích kritiků i divácké obce. Bylo proto na pováženou, když se před čtyřmi lety dostal do kin namísto plnohodnotného pokračování jen výrazně slabší spin-off Bourneův odkaz s Jeremy Rennerem v hlavní roli. To už je však dávno věcí minulosti (byť se mluví o pokračování odkazu už nějaký ten pátek) a dvojice Paul Greengrass a Matt Damon hlásí návrat ke značce. Stálo těch devět let čekání za to?
Jason Bourne není špatným filmem. Ačkoliv by se to z následujících řádků mohlo tak zdát, nechci zde tvrdit, že je Greengrassova novinka vyloženě zlým filmem, kterým je třeba opovrhovat. Naopak, v rámci možností se jedná o relativně slušnou žánrovou podívanou, která navzdory svým chybám a možná až příliš zbytečné přímočarosti (a lacinosti, co si budeme povídat) funguje jako lehce nadprůměrný thriller. A to je právě to. Od téhle série jsme zvyklí na něco úplně jiného.
Mýtus Jasona Bournea
Je trochu smutné, že tohle má být materiál, který tvůrčí dvojici přivedl zpět k oblíbené značce. Pokud tomu tak skutečně je, nastala chyba v komunikaci, neboť já tam onu genialitu nějak nevidím. Nová kapitola ze života agenta Bournea poměrně nešťastně podkopává nohy kontinuitě celé série tím, že se snaží příběh agenta strhnout úplně jiným směrem (a připravit dvířka pro případná další pokračování). Jistě, knižní série má dílů podstatně více, nicméně knižní a filmový Bourne jsou dva podstatně rozdílní agenti. A to bohužel platí i pro Jasona Bournea v rámci původní trilogie a v rámci tohoto snímku.
Novinka totiž staví hlavního hrdinu tak trochu na druhou kolej a převrací appeal série novým směrem, kdy je pro změnu Bourne tím, kdo je využíván pro prospěch někoho jiného, ne naopak, jak tomu bylo dříve. Hlavní hrdina, zatímco vyšetřuje další nové informace o své minulosti a minulosti svého otce, je postupně vtažen do souboje CIA a soukromých společností na poli zabezpečení a ochrany soukromí. A i když je tohle téma v poslední době notně probírané a značně atraktivní díky své aktuálnosti, právě tyto pasáže fungují ze všeho nejméně a tak trochu nudí.
Od elity k průměru
Je to ale také z části vinou určitého posunu zpracování a preciznosti realizace akce a atmosféry filmu. To, čím první tři díly série bodovaly, byla taková úroveň zpracování, že působila téměř reálně. Veškerá techno-thrillerová hatmatilka, praktiky a ve výsledku i samotná akce působily osobně a uvěřitelně natolik, že byla určitá hranice mezi fikcí a přehnaností a věrohodným zpracováním stírána. Když pak došlo na osobní souboje, onen kontakt s realitou jen zesílil a každá rána bolela. Jenže od tohoto nový díl lehce upouští. Celé zpracování má ve výsledku spíše blíž k naivním devadesátkovým blockbusterům a pseudohackerským snímkům, než k tomu, co série představovala v minulosti.
Navíc, ona akce také není to, co bývala. Všechny propriety stylu Paula Greengrasse, které se pro tuto sérii staly typickými, tu sice jsou, nicméně náhrada dvorního kameramana série Olivera Wooda Barry Ackroydem je znatelná. Ackroyd totiž nezvládá tak ladně skloubit dynamiku pohybu, shaky-cam a hereckou akci s rytmikou a tempem filmu (kterou právě udávala skvělá práce Wooda) a výsledkem toho je místy silně nepřehledná akce, kdy má divák problém se vůbec orientovat v tom, co se děje. A i když tu potenciál na památné scény (především díky výpravě) byl, kvůli odfláknuté akci se jej nedaří naplnit.
Nevyužitý potenciál
To vede k tomu, že se do popředí dostávají postavy. Ani tady se ovšem žádná hitparáda nekoná. Matt Damon i přes množství temných momentů a typické minimalistické herectví není v roli tolik přesvědčivý, jak by si sám přál, a film samotný mu moc prostoru pro zazáření nedá. Nově příchozí Alicia Vikander je spíše nástrojem vyprávění než plnohodnotnou postavu, tudíž zvraty v jejím případě nejsou moc uvěřitelné a šokující momenty nikoho ve výsledku vlastně nešokují. Tommy Lee Jones naopak oprášil svůj oblek vládního úředníka a zahrál si asi po stopadesáté to, co mu jde nejlépe, byť několik poměrně slušných momentů se i v jeho případě najde. Vincent Cassel pak balancuje někde na pomezí kýčovitého záporáka zahnaného do extrému a zajímavé postavy upozaděné nepříliš dobře napsaným vývojem.
Jak jsem řekl již v úvodu – Jason Bourne není špatný film. Není ale ani kdovíjak dobrý a na poměry série se jednoznačně jedná o nejslabšího zástupce. Návrat Damona a Greengrasse k sérii trpí především změnou v pojetí celé série, jejího přístupu k vlastnímu materiálu a celkové atmosféry filmu. Slabý a nepříliš dobře provázaný příběh tomu ve výsledku také moc nepomáhá. V rámci žánrové tvorby by se pořád dalo mluvit o slabším nadprůměru. V rámci série se ovšem jedná o výrazný kvalitativní sešup, po kterém si ještě hodně rádi zopakujete původní trilogii.
Film Jason Bourne najdete v české i slovenské distribuci díky společnosti CinemArt v původním znění s titulky od 28. července. Film je nevhodný pro mládež do 15 let.
Naše hodnotenie
Informácie o filme
Jason Bourne Jason Bourne
Našli ste chybu, alebo máte tip na zaujímavý článok? Napíšte nám!
Páči sa Vám tento článok? Zdieľajte ho!
Informácie o autorovi
Ďalšie články od tohto autora
- Konec jedné éry (Avengers: Endgame, 2019) 29. apr 2019
- Hříchy minulosti nezazdíš (Zložka 64, 2019) 18. jan 2019
- Přes pustinu vstříc pomstě (Smrtelné stroje, 2018) 16. dec 2018
- Do války mezi kartely (Sicario 2: Soldado, 2018) 14. júl 2018
- Vstříc novému dobrodružství (Solo: A Star Wars Story, 2018) 01. jún 2018