Režisér Steve McQueen poprvé poctil svým filmem i neartová kina. Po psychologických dramatech Hlad (2008) a Stud (2011) zabrousil do tématu amerického otrokářství. V těchto filmech se režisér nijak nemazlil se surovostí, emocemi nebo zobrazením lidské zvrhlosti a krutosti. Jak se mu tohle povedlo začlenit do tohoto citlivého námětu?
Film je natočen podle skutečné události sepsané v autobiografii skutečného Solomona Northupa, amerického občana černé barvy, který byl okraden o svou svobodu a násilím prodán do otroctví. V roce 1841 byl tento muž svobodným občanem žijícím se svou rodinou v New Yorku, byl unesen, mučen, prodán. Byl degradován na zvíře a lidský majetek, který si veškeré bezpráví a krutost nechal líbit z jediného důvodu, aby přežil. V hlavní roli Solomona Northupa se představí Chiwetel Ejifor, britský herec, jehož tvář můžeme znát například z filmu Americký gangster (2007) nebo Láska nebeská (2003). Solomon putuje od otrokáře k otrokáři, zažívá snesitelné, ale mnohem častěji nesnesitelné životní okamžiky. Jakákoliv varianta teroru mu nebyla cizí a u ďábelského plantážníka vyžívajícího se v jakékoliv formě násilí (ztvárněno Michaelem Fassbenderem) by si nejeden člověk přál zemřít při první příležitosti.
Steve McQueenvede film jako málokterý režisér. Ve všech je znát jeho rukopis, mají myšlenku, skvělé herecké výkony, technicky jsou lahůdkou a děj není vyprávěn běžným hollywoodským stylem „bylo nebylo... žili spolu šťastně až do smrti“. Je otázkou, jestli je dobře nebo špatně, když se 12 let v řetězech stává méně autorským dílem a spíše se přibližuje hollywoodskému stylu. Je to docela logické, ve filmu se mimo dva zmíněné herce objeví také Benedict Cumberbatch, Brad Pitt, Paul Giamatti nebo Sarah Paulson. Ovšem herci fungují skvěle, režie je skvělá, technicky je to velmi povedený film a znovu, herecké výkony jsou strhující. Co tedy Hollywood pokazil? Scénář a hudbu.
Poprvé si scénář nepsal Steve McQueen sám, jeho dlouhé dialogy, filozofické otázky a slova vyjádřená jen skrze emoce prostě nedokázal scenárista John Ridley vytvořit a zachytit. Je vidět, že pro Ridleyho je toto téma citlivé, snad i srdeční záležitostí a má z knihy neuvěřitelný respekt. Dialogy jsou až příliš knižní a učebnicové a ze Solomona to udělalo černého gladiátora, u nějž nebyl příliš poznat nějaký psychologický posun nebo snad kolaps. Tohle film docela oslabilo, ovšem co víc, hollywoodské produkce se rozhodly film doplnit o další slavné jméno, a tak hudbu k tomuto filmu „složil“ Hans Zimmer.
McQueenvětšinou pracuje s hudbou dost jemně. Pokud vůbec, tak jen dokresluje film a ještě se nestalo, že by k filmu hudba neseděla nebo nějak výrazně vyčnívala. Hudba v jeho filmech má většinou funkci „dorazit“, načne si diváka obrazem a emočně si ho připraví skrze herectví a hudba vše jen krásně podtrhne a doslova dorazí. Bohužel, v tomto filmu trčí hudba z celého snímku jako kůl z plotu, což také svým způsobem dorazí. Mnohem víc by sedělo lehké jednoduché dokreslení houslemi. Ovšem Zimmer se zde opravdu vytáhl a ty uvozovky u slova „složil“ nyní vysvětlím. Tento skladatel dělal hudbu k neuvěřitelnému počtu filmů. Muž z oceli (2013), Rivalové (2013), Sherlock Holmes: Hra stínů (2011), Nolanovi Batmani nebo Počátek (2010). Pokračovat by šlo ještě dlouho, ale právě poslední zmíněný film zde hraje zásadní roli. Nevím, jestli Zimmer naivně spoléhá, že si to nikdo nespojí, nebo že oblíbená hudba neomrzí, ovšem hudba k Počátku a k 12 let v řetězech je v podstatě stejná. Oba filmy jsou naprosto odlišné a Zimmer sprostě ukradl hudbu sám sobě a ze sci-fi thrilleru ji aplikoval na historické drama. Revoluční? Kdepak, smutné. Hudba tam nesedí a kdo si navíc tohoto spojení všimne, může po zbytek filmu smutnit, že Zimmera opustila múza. V poslední době totiž tento skladatel předvádí jen původní soundtracky v jiných tóninách a na hudební důchod se stále cítí příliš mlád. Malá dovolená by mu možná prospěla a více času věnovaného práci by jistě taky neuškodilo. Škoda.
Steve McQueen i přesto sklízí ceny a úspěch jako Solomon bavlnu, jeho režisérská vize a emocionální útok na diváka je i zde více než patrný a konečně si ho všimla i americká akademie, která tomuto filmu věnovala devět nominací na cenu Oscar. Film je povedený, nejedná se o žádné klasické otrokářské klišé očerňující Ameriku, rýpající do svědomí a zakončené šťastným koncem, do toho by snad McQueen ani nešel. Jde o surové převyprávění jednoho příběhu, který od začátku do konce nebyl fér. Za režii, kameru a herecké výkony ještě jednou klobouk dolů.
Informácie o filme
Réžia: Steve McQueen
Scénar: John Ridley
Kamera: Sean Bobbitt
Hudba: Hans Zimmer
Obsadenie: Chiwetel Ejiofor, Dwight Henry, Bryan Batt, Michael Fassbender, Brad Pitt, Benedict Cumberbatch, Paul Dano, Taran Killam, Scoot McNairy, Ruth Negga, Garret Dillahunt, Paul Giamatti, Sarah Paulson, Michael Kenneth Williams, Alfre Woodard, Adepero Oduye, Quvenzhané Wallis, Lupita Nyong'o, Bill Camp, Chris Chalk, John McConnell
Naše hodnotenie
Našli ste chybu, alebo máte tip na zaujímavý článok? Napíšte nám!
Páči sa Vám tento článok? Zdieľajte ho!
Informácie o autorovi
Veronika Cholastová Redaktorka
Ďalšie články od tohto autora
- Bond jako špatný vtip a trapnost jako vrcholný pocit! To chceme! (Špión, 2015) 15. jún 2015
- 50 odstínů prudké inteligence aneb péčko v kině! (Päťdesiat odtieňov sivej, 2015) 12. feb 2015
- Média a propaganda v plném proudu (Hunger Games: Síla vzdoru 1. Část, 2014) 13. dec 2014
- Průvodce přežití každé malicherné katastrůfky 06. dec 2014
- Čí je to vina a kdo je nakonec hrdina a kdo srab? (Zmizení Eleanor Rigby: On+Ona, 2014) 29. nov 2014