Ned Benson – pro většinu diváků v podstatě neznámý režisér, který se rozhodl debutovat ne jedním celovečerním filmem, ale rovnou dvěma filmy založenými na téměř identickém, ale přesto tolik odlišném příběhu. Romantický příběh manželského páru, který reflektuje, jak rozdílně některé životní situace vnímá mužský a ženský rozum a cit.
Conor (James McAvoy) a Eleanor (Jessica Chastain) jsou šťastný, milující se pár. Oba jsou trochu blázniví snílci užívající si každé společné chvíle, dokud se pro ně právě každá společná chvilka nestane nutným zlem a utrpením. Náhlá osobní tragédie změní život oběma, ovšem každému trochu jinak. Každý se s tragédií srovnává odlišným způsobem, a tak se oba marně snaží pochopit jednání a emoce toho druhého, když spolu o tom, co se stalo, vůbec nemluví. Díky tomu se pár ocitne v krizi a oba vnímají ten stejný příběh dost odlišně, a právě proto přichází Ned Benson se dvěma filmy.
Conor vlastní bar v New Yorku, má komplikovaný vztah se svým otcem, který si i na stará kolena očividně užívá ženskou přízeň, což mu syn sice nevyčítá, ale rozhodně ani neschvaluje. Conor sám má dost práce, aby si po sedmiletém vztahu našel se ženou chvilku na společnou řeč, která by končila jinak než slzami a křikem. Každý si jde svou cestou a Conor se snaží vést normální život, snaží se zaměstnat hlavu všedními maličkostmi a denní rutinou. Pokouší se sám sobě navodit pocit, že všechno je, nebo alespoň jednou bude, normální. V jeho verzi příběhu vidíme, jak se usilovně snaží přiblížit ke vzdalující se Eleanor a doufá, že se vše jednoho dne vrátí do původních kolejí. Stejně jako většina diváků, ani on sám nechápe jednání a odcizení vlastní ženy a i přes pomoc, kterou jí nabízí, nechává Eleanor Conora utopit v troskách jejich kdysi intenzivního láskyplného vztahu. Oba si přijdou nepochopení a ublížení, ovšem oba potřebují od toho druhého opravdovou pomoc, které se jim nedostává. Conor se však nechce vzdát bez boje a i přes veškeré klacky pod nohama se snaží dostihnout Eleanor a najít si k ní zase cestu. Obchody mu nejdou, z bytu se musí přestěhovat k otci, zlost na sebe samotného řeší alkoholem nebo rvačkou a chodí od ničeho k ničemu. Jeho život ztratil směr a smysl a on neví, co si s ním sám počít. Osobitým způsobem se mu snaží pomoci i otec, jehož slovo však díky partnerské nestálosti nemá příliš velkou váhu, ale milá slova někdy dokážou pomoci. Jeho přátelé nevědí, jak se k němu chovat. Conor by na jednu stranu chtěl od okolí upřímnost, ale na druhou stranu ji slyšet nechce, protože ví, jak nepříjemná a krutá může být.
Subjektivní pohled dvou lidí na jeden příběh je rozhodně nápaditý a poukazuje na to, že ne vždy první verze příběhu je ta pravdivá. Conorův příběh ukazuje Eleanor jako chladnou, vyhaslou ženu, která nenávidí vše kolem, přičemž on se pro ni a jejich vztah pokouší udělat první poslední. Stará se o ni, živí ji, snaží se jí být oporou, ovšem jak ten samý příběh vnímala Eleanor? Její chování bylo sice chladné, ale rozhodně ne proto, že by byla Eleanor zlá, zatrpklá žena. Příběh byl chladný, jelikož se v něm odrážel její vztah ke Conorovi, který vnímala jako mrtvý. S tragédií a svým životem se vyrovnávala mnohem hůř než její muž, měla deprese a neměla chuť k životu, a když svého partnera potřebovala, nebyl tam pro ni, ale pracoval, jelikož to zase uklidnilo jej, a nemusel tak myslet jen na to zlé. Ano, každý se s problémy vyrovnává jinak, ale jeden pro druhého neměli dost pochopení a ani jeden nechtěl přistoupit na „životní hru" toho druhého. Eleanor si nechtěla hrát na normální rodinku a předstírat, že je se vším vyrovnaná, a Conor se zase odmítl tolik poddat dané situaci a smutku, aby jej nezničil stejně jako jeho ženu. Oba si vybrali svou nejjednodušší cestu, pro Conora to bylo předstírání života, pro Eleanor předstírání smrti, ovšem kvůli volbě cesty se ta jejich společná začala rozcházet. Conor pak mohl běžet, kudy chtěl, ale na své cestě už Eleanor nenajde, dokud se s tím Eleanor nesrovná a on se tomu zase naopak nepoddá. Ovšem jak reálná tahle situace pro oba může být?
Eleanor se vrátí do svého rodného domu k otci, matce a své naivní sestře samoživitelce. Otec (William Hurt), profesor na univerzitě, je očividně velkou oporou a mužským vzorem. Mluví se svou dcerou jak o komplikacích v manželství, tak i o tom, co ho jako otce a manžela trápí, svěřuje dceři své nejkrásnější i nejhorší životní okamžiky a je zřejmé, že je jednou z postav, které Eleanor skutečně pomáhají. Vedle toho stojí velmi umělecká francouzská matka (Isabelle Huppert), která nemá problém otevřít láhev vína už k snídani, protože každý má přece své chmury a deprese, jak tvrdí. Ta zase vysvětluje Eleanor, že by se měla chopit své šance a splnit si své životní sny, dokud má možnost, a je zřejmé, jak svého vlastního usazení a založení rodiny na úkor kariéry lituje. Vůči své dceři je občas velmi nevybíravá a chladná, což je paradoxně naprostý opak od přístupu jejího manžela a oba jsou vztahovým i charakterovým protikladem Conora a Eleanor. Eleanor má zvláštní rodinu, ale je kompaktní a to je právě to, co Eleanor v ten okamžik potřebuje. Potřebuje pochopit, jak otec vydrží s manželkou, která přiznává, že není a neví, jak má být manželkou a matkou, a očividně toho lituje a mezi tím u nich žijí obě dospělé dcery a vnuk. Zní to tragikomicky, ovšem když dokáže fungovat tohle, proč se Eleanor rozpadl život?
Jak je vidno, oba filmy jsou silné a oba filmy přichází s něčím, co celý příběh dokresluje, přesto pořád nevíme, jestli to bude, nebo nebude kdy kompletní. V obou filmech se hlavní postavy vyrovnávají se svým osudem a oba filmy jsou emočně velmi silné a komplikované. V jeho verzi nám přijde její jednání iracionální a hloupé a v její verzi zase chápeme, proč tak jednala, a on nám přijde chladný a pokrytecký. Po zhlédnutí obou filmů zjistíme, že oba měli i neměli pravdu. Jsou takoví, ale měli k tomu sakra dobrý důvod. A přestože mu člověk nepřeje tak šílenou, zlou ženu a jí zase takového sebestředného zmetka, vlastně nakonec tak trochu doufáme, že tu společnou cestu najdou a alespoň vyčistí vzduch.
Jeho verze by fungovala i jako samostatný film, ovšem její verze by bez jeho verze byla chaotická a postrádala by komplexnost příběhu, spíše by jen dovysvětlila, jak k jistým okolnostem došlo. Existuje ještě jeden film, který je jejich společnou verzí s podtitulem Oni. Ten ukáže ještě více detailů z jejich společného života a je jen velká škoda, že česká a slovenská distribuce jej neuvede do kin.
Oba filmy jsou strhující, herecké výkony jsou úžasné, přestože byste obě postavy někdy nejraději srazili náklaďákem, zacouvali a přejeli je ještě jednou. Jediný menší problém je s příliš vyhroceným jednáním obou postav. Charaktery obou jsou chvílemi jako extrakt ze zpopularizovaných stereotypů mužského a ženského jednání, kdy žena je hysterka a muž je ten klidný racionální prvek v jejich vztahu. Chvilku na to si to oba zase vyvrátí, což je pro film jen dobře, ale stejně tak nějak neodlepili štítky a předsudky, které se běžně mužům a ženám lepí na čelo. Přestože se zde Conor tváří jako egoista bez špetky citu a soucitu, v závěru je to právě on, kdo chce vztah zachránit a po celou dobu o svou ženu usiluje. Kdykoliv začne James McAvoy hrát na city, i skála by měkla, a kdykoliv Jessica Chastain udělá něco iracionálního, člověk najednou chápe, proč to dělá. Eleanor se ve filmu zmíní, že ona je ta silná a její muž je ta bačkora, co to vzdala, ale kdo z nich je opravdu ten silný a kdo slaboch, který se předčasně vzdal?
Dva komplikované filmy, které si s divákovými emocemi pohrávají jako Joker s Batmanem. Dva filmy se skvělými herci, skvělou hudbou, nápaditým scénářem a v podstatě klasickým příběhem vyprávěným tak osobitě a z obou stran, tak silně a zaujatě, že by člověk potřeboval ještě jeden úhel pohledu od nezaujatého pozorovatele. Je docela zvláštní řešit, čí verze příběhu je komu bližší a jestli se ženy ztotožní spíše s ženským či mužským pohledem a naopak. Nikdo nemůže předpokládat, jak by se v jejich ošemetné situaci zachoval, pokud se do ní nikdy nedostal, lze jen říct, s kým člověk více soucítí a pro koho by našel více pochopení. Podle mě si soucit a pochopení zaslouží oba.
Opravdu doufám, že Ned Benson bude takových filmů natáčet více, protože vidět v kinech něco takového je opravdu osvěžující a příjemnější, než monotónní vtloukání jedné zaručené verze, protože nikdy není jen jedna jediná zaručená verze. Jak je zřejmé tady, vše závisí od vypravěče a jeho úhlu pohledu. Pokud navíc vypravěč zavře před některou částí příběhu oči, protože se mu prostě nelíbí, ochudí často diváka o dost důležitou událost. Takže bohudíky za prozření a dvojí (vlastně trojí) vyprávění příběhu Conora a Eleanor, které dloubne u srdce každého.
Informácie o filme
Réžia: Ned Benson
Scénar: Ned Benson
Kamera: Christopher Blauvelt
Hudba: Son Lux
Obsadenie: James McAvoy, Jessica Chastain, Viola Davis, Ciarán Hinds, Bill Hader, William Hurt, Isabelle Huppert, Jess Weixler, Nina Arianda, Ryan Eggold
Naše hodnotenie
Našli ste chybu, alebo máte tip na zaujímavý článok? Napíšte nám!
Páči sa Vám tento článok? Zdieľajte ho!
Informácie o autorovi
Veronika Cholastová Redaktorka
Ďalšie články od tohto autora
- Bond jako špatný vtip a trapnost jako vrcholný pocit! To chceme! (Špión, 2015) 15. jún 2015
- 50 odstínů prudké inteligence aneb péčko v kině! (Päťdesiat odtieňov sivej, 2015) 12. feb 2015
- Média a propaganda v plném proudu (Hunger Games: Síla vzdoru 1. Část, 2014) 13. dec 2014
- Průvodce přežití každé malicherné katastrůfky 06. dec 2014