V posledních letech se z Bena Afflecka, herce s proměnlivými hereckými schopnostmi, stal poměrně vyhlášený a především úspěšný režisér. Na svůj zatím největší úspěch, film Argo, se rozhodl navázat již několik let připravovanou adaptací knižního příběhu z pera Dennise Lehanea. Je Pod rouškou noci dalším skvělým zářezem v jeho režijně-scenáristické kariéře?
V současnosti už není dobrých gangsterek v kinech příliš, a tak je každá alespoň trochu dobrá novinka v tomto žánru vítanou změnou. A Affleck měl velice dobře našlápnuto. Úvodní část filmu, která se odehrává v Bostonu zmítaném mocenskými boji mezi irskou a italskou mafií, představuje hlavního hrdinu jako zásadového zlodějíčka, který se odmítá zapojit do bojů na kterékoliv straně barikády, byť je původem Ir. Snímek navíc představí hned několik zajímavých postav, mezi kterými například otec hlavního hrdiny v podání Brendana Gleesona patří k tomu nejlepšímu ve filmu, a díky tomu si krade i přes minimum scén film tak trochu pro sebe. Je to ale také dáno tím, že jeho hereckému výkonu se zbytek obsazení jen velmi marně přibližuje. I samotný Ben Affleck, který podobně položené postavy dokázal s přehledem zahrát v minulosti, zde několikrát předvede nevyrovnaný výkon, což trošku zamrzí. Hlavně kvůli těm několika scénám, které paradoxně patří k tomu nejlepšímu, co jsem za dlouhou dobu v tomto žánru viděl.
Gangsterka i negangsterka
Jeho Joe Coughlin totiž trpí podobným problémem, jakým i velká část postav v průběhu celého filmu. Některé momenty jsou parádní a divák je hltá bez problému (např. konfrontace vůdce KKK), jindy však film jako by nevěděl, co s vlastními postavami zamýšlí, a ztrácel celý koncept gangsterky z očí. Nenapomáhá tomu ani možná zbytečně natahované finále (nebo spíše události po finále), ani některé momenty, kde by film zasloužil jít ještě jednou do rukou střihače.
Některé momenty by navíc ve filmu ani být nemusely, neboť možná až příliš rozmělňují dopad některých momentů nebo jako v případě některých scén, především v závěru, působí nadbytečně. Je mi jasné, že bylo třeba se držet literární předlohy, nicméně právě v tom, co použít a co nepoužít spočívá umění adaptace.
Ve všech ohledech stylově
Co ovšem vytknout filmu nelze, je audiovizuální stránka, kterou si Affleck pohlídal na jedničku. Už hodně dlouho nevypadala žádná gangsterka (byť se jich zase tolik neprodukuje) takhle dobře a byl na ní cítit znatelný rozpočet. Může za to skvělá kameramanská práce legendy v tomto odvětví Roberta Richardsona. Ten si připisuje do své filmografie další vizuální skvost, který jednoduše vypadá parádně, a to jak v té vydařenější části, tak v té slabší. Stejně jako není moc co vytknout kameře, nemohu napsat křivého slova o hudebním doprovodu v režii Harry Gregson-Williamse, se kterým Affleck spolupracoval již dříve u svých atmosférických snímků Město a Gone Baby Gone. Byť jeho kompozice neobsahuje nějaké přehnaně výrazné motivy, dokresluje atmosféru jak chladnějšího Bostonu, tak téměř tropické Tampy skvěle.
Při souhrnném pohledu se ovšem derou na mysl opět spíše ty negativní věci, než těch několik pozitivních. Ben Affleck natočil v rámci možností obstojnou gangsterku, která se v průběhu promění na jakousi fúzi romance, kriminálního příběhu a hodně zředěné gangsterky. Pod rouškou noci nabídne několik památných scén a několik vyloženě dobrých, ale utopí veškerý svůj potenciál v nedotaženém příběhu plném hluchých míst a zbytečného natahování. V rámci Affleckovy filmografie se jedná o nejslabší snímek, pořád jde ovšem o relativně slušnou žánrovku, která alespoň část publika osloví. Velké věci od tohohle filmu ovšem nečekejte.
Naše hodnotenie
Informácie o filme
Pod rúškom noci Live by Night
- Spojené štáty, 2017, 129 min.
- Žáner: Krimi, Dráma
- Réžia: Ben Affleck
- Scénar: Ben Affleck
- Kamera: Robert Richardson
- Hudba: Harry Gregson-Williams
- Obsadenie: Ben Affleck, Elle Fanning, Zoe Saldana, Sienna Miller
Našli ste chybu, alebo máte tip na zaujímavý článok? Napíšte nám!