Srpen je na MovieSite ve znamení filmových dvojic. Tento článek nevybočuje z tohoto trendu a přibližuje jednu z důležitých variant filmových dvojic – buddy movies. Oblíbených dvojic filmového plátna, které se společně postavily svému osudu, je hned několik. Pojďme si tedy představit ty nejzajímavější a zároveň si přiblížit trochu více tento subžánr filmové tvorby.
Není pochyb o tom, že o úspěchu či neúspěchu filmu nebo filmové série značně rozhodují divácké sympatie či antipatie k hlavnímu hrdinovi příběhu. Jenže ne všechny filmy tlačí do popředí právě jednoho ústředního protagonistu. Jednou z odnoží filmových žánrů jsou také tzv. buddy movies – filmy o zpravidla dvojici hrdinů, kteří se ocitli na cestě za stejným cílem, jejíž trnitost vyžaduje i určité budování vzájemných vztahů mezi těmito hrdiny. Pro názorný příklad nemusíme chodit daleko – jen málo z vás by si asi jako takového typického zástupce tohoto subžánru nedokázalo vybavit například sérii Smrtonosná zbraň, ve které nezapomenutelnou dvojici Murtaugh/Riggs ztvárnili Mel Gibson a Danny Glover. A přestože je tenhle druh produkce převážně americkou záležitostí, jeho kořeny sahají daleko do historie filmu.
Ostatně už se začátkem masového rozšíření filmu, především pak zvukového, se v třicátých a čtyřicátých letech jako jedny z nejúspěšnějších produkcí staly komediální týmovky a komediální dvojice. Dvojici Laurel a Hardy snad netřeba blíže představovat, přeci jen patří k tomu nejznámějšímu, co může historie nabídnout. Nicméně na jejich tvorbu navázaly další filmové dvojice, které onu souhru mezi dvěma odlišnými hrdiny posunovaly za hranice gagů a jednoduché grotesky, a od komiků Abbotta a Costella začal Hollywood s párováním hrdinů pro komediálně položené snímky experimentovat. To znamenalo boom podobných filmů v padesátých a šedesátých letech, kde se většinou ve více úspěšných produkcích objevily známé dvojice Bing Crosby a Bob Hope, Dean Martin a Jerry Lewis nebo i u nás nesmírně populární Walter Matthau a Jack Lemmon, kteří se ke spolupráci na sklonku svých kariér vrátili sérií Dej si pohov, kámoši a pokračováním jejich nejznámějšího filmu z roku 1968, komedie Podivný pár, který do české a slovenské distribuce šel pod trochu matoucím názvem Správná dvojka II v roce 1998.
Od konce šedesátých a začátku sedmdesátých let se pak tyto filmy čerpající z dvojic začaly z části nějakým způsobem vyjadřovat ke společenskému dění i k filmové kritice, která se začala věnovat filozofickým úvahám nad rolí filmu a jeho vyzněním, čímž část těchto filmů prodělala posun k vážnějším tématům a jistý odsun od humoru a komedie. Mezi důležité buddy filmy tohoto ražení bezesporu patří Butch Cassidy a Sundance Kid, Půlnoční kovboj, Bezstarostná jízda nebo Psí odpoledne. V téhle době také začaly pokusy s policejním buddy movie, například film V žáru noci, na skutečné popularitě ale tahle varianta žánru získala až začátkem osmdesátých let.
V průběhu sedmdesátých a začátku osmdesátých let se začaly objevovat také smíšené dvojice, kdy filmoví producenti vytvořili dvojice z herců různé barvy pleti, což byl další důležitý krok a předznamenal vývoj tohoto žánru na mnoho dalších let dopředu. Tam, kde totiž začínal komik Richard Pryor ve svých filmech s Gene Wilderem, Stříbrný blesk a Blázni ve vězení, o pár let později navázal Eddie Murphy, který se do tohoto žánru zapsal tlustým písmem svojí spoluprací s Nickem Noltem na filmu 48 hodin (který mimo jiné proslavil zmíněný buddy movie s policejní tematikou) a Záměna s Danem Aykroydem.
Od toho momentu se trend buddy movie v Hollywoodu naplno uchytil a právě kombinace herců různých barev pleti se stala poznávacím znamením těch nejúspěšnějších, neboť tento aspekt zaručoval jistou dynamiku mezi hereckými představiteli. Zatímco Eddie Murphy pokračoval dalšími produkcemi tohoto ražení až do začátku nového tisíciletí, koncem osmdesátých let se vyrojilo hned několik dalších výrazných zástupců tohoto subžánru. Kromě zmíněného filmu Smrtonosná zbraň a jeho pokračování (ostatně i v otevřené parodii prvního dílu této série, který je u nás distribuován pod názvem Nabitá zbraň 1, se blýskla skvělá kombinace Emilia Esteveze a Samuela L. Jacksona) vzniklo ještě v osmdesátých a začátkem devadesátých let mnoho dnes již kultovních snímků tohoto žánru jako Půlnoční běh, který spojil Roberta DeNira a Charlese Grodina, nebo třeba Smrtonosná past, která v prvním díle z žánru moc nečerpala (i když jediným přítelem v nelehké noci byl pro Johna McClanea černošský policista Al), ve třetím díle ovšem našel Bruce Willis svého spolupachatele v Samuelu L. Jacksonovi. Willis se ostatně v žánru buddy movies objevil hned několikrát, nejvýraznější stopou ovšem zůstává černá komedie Poslední skaut, která předvedla jeho nezapomenutelného Joe Hallenbecka a přidala mu k ruce Damona Wayanse v režii Tonyho Scotta. Tenhle snímek po právu patří mezi vůbec největší kultovky jak v subžánru buddy movie, tak v žánru komedií celkově.
Ve zbytku devadesátých let pak ze zavedené formule čerpalo hned několik dalších filmů, které se zapsaly do fanouškovských srdcí a dodnes patří mezi oblíbené a některé z nich i kultovní podívané. Dalších 48 hodin, Pulp Fiction: Historky z podsvětí, populární dvojdílná komiksová adaptace Muži v černém nebo třeba další variace na zavedený vzorec v podání Křižovatky smrti. Vznikly také další filmy, které zkoumaly žánr buddy movie z jiného pohledu, jako například snímek Král rybář nebo Vykoupení z věznice Shawshank, případně také čistě dámská varianta na prozatím primárně mužskou žánrovou větev v režii Ridleyho Scotta Thelma a Louise se Susan Sarandon a Geenou Davis.
Za určitou formu buddy movies pak lze považovat i akční filmy z devadesátých let a počátků nového tisíciletí, které rozšiřovaly žánr spíše o vážnější témata než o komediální prvky, jako třeba Tváří v tvář Johna Woo, případně se vydaly cestou čisté komedie, jako třeba Corneto trilogie Edgara Wrighta. Tenhle subžánr je nicméně spíše na ústupu a noví zástupci v posledních letech patří spíše do oblasti béčkových produkcí, byť i tak se najdou výjimky, jako kupříkladu letošní akčně komediální pecka Správní chlapi.
Buddy movie žánr je zkrátka rozmanitý a každý si v něm může najít to své. Je možná trochu škoda, že díky saturaci trhu jinými žánry se hlavně v posledních letech na podobné filmy nedostává (případně zájem publika o ně není tak velký, aby to tvůrce motivovalo k dalším podobným projektům – což je ostatně případ třeba zrovna snímku Správní chlapi). Nezbývá tedy než spokojit se s tím málem, co vzniká, případně oprášit či teprve objevit klasiky let minulých.
Chybí zde vaši favorité? Podělte se o filmovou dvojici, která by zde dle vašeho názoru rozhodně neměla chybět, do komentářů pod článkem.
Našli ste chybu, alebo máte tip na zaujímavý článok? Napíšte nám!