Tento měsíc se MovieSite tematicky ponese na vlně osmdesátkové a devadesátkové akce. Není se čemu divit, neboť 14. srpna přichází do českých kin už třetí díl série Expendables: Postradatelní, ve kterém se opět mihne spousta legend akčního filmu. A proto se v následujícím článku podíváme do doby, kdy právě těmto hrdinům takzvaně kvetla pšenka, rozebereme si pár z těch nejlepších akčních filmů z osmdesátých a devadesátých let minulého století a podíváme se i na ty filmy, na které se dnes již možná trochu pozapomnělo. Vzhledem k tomu, že za ty dvě desetiletí vzniklo nepřeberné množství filmů tohoto žánru, bude tento článek spíše takovým blokem akčního filmu, než nějakým chronologickým výčtem. Zaměřím se především na filmy herců, kteří se nějakým způsobem podíleli na sérii Expendables, plus přihodím pár dalších snímků, které by vaší pozornosti neměly uniknout. Tak tedy, jdeme na to.
Začneme u jednoho z nejpovolanějších pro tento žánr a tím rozhodně je John McClane (Bruce Willis) a jeho série Smrtonosná past. Její první díl z roku 1988, který je volně založen na knize Rodericka Thorpa Nothing Lasts Forever z roku 1979, však vůbec v rukou Bruce Willise skončit nemusel. Literární předloha je totiž volným pokračováním jiné knihy stejného tvůrce pod názvem Detektiv, jejíž adaptace byla natočena v roce 1966 s Frankem Sinatrou v hlavní roli. Sinatra se však odmítl zúčastnit natáčení pokračování, a tak tvůrci chtěli scénář přepracovat a udělat z něj pokračování dnes již kultovního Komanda s tím, že hlavní role by se opět ujal Arnold Schwarzenegger. Ten je ovšem nakonec také odmítl, a tak nabídka putovala k dalším hercům, mezi kterými nechyběli Sylvester Stallone, Harrison Ford, Richard Gere nebo třeba Clint Eastwood. Nakonec však role skončila u relativního nováčka Bruce Willise, který v té době zářil na televizních obrazovkách v seriálu Měsíční svit. I když studio jeho akčnímu potenciálu příliš nevěřilo, neboť byl do té doby profilován především jako komediální herec, nakonec mu byla role přiklepnuta a on si odnesl na tu dobu velmi slušný honorář, a to i přesto, že se muselo natáčet především v noci, neboť během dne byl vytížen kontraktem na natáčení právě zmíněného seriálu, ze kterého se mu nepovedlo se vymotat. To vše, společně s akvizicí Alana Rickmana do role legendárního zlosyna Hanse Grubera, vedlo k vytvoření jednoho z nejlepších akčních fláků všech dob, který v rámci sedmi let do kin přivedl ještě dvě pokračování, a stejně tak etabloval Bruce Willise jako akční hvězdu.
Ten se pak, kromě zmíněných pokračování série, objevil ještě v několika dalších akčních peckách z tohoto dvacetiletí. I když filmy Šakal, Poslední zůstává nebo Stav obležení si dnes nikdo už moc nepamatuje, vsadím se, že následující filmový trojlístek naopak v paměti utkvěl skoro všem. Sci-fi Pátý element od Luca Bessona možná nepatří k těm nejtradičnějším zástupcům akčního filmu, Poslední skaut a Armageddon už nicméně jistojistě ano. Ve výpravě do budoucnosti Bruce ukázal, že se nebojí ani o něco divočejších konceptů, a v jednom z nejpovedenějších filmů Michaela Baye – Armageddonu, nás přesvědčil, že akce nemusí být jen o střílení zloduchů. Nakonec je to ale přeci jen Poslední skaut, který patří k té naprosté akční špičce, nejen co se kariéry Bruce Willise týče. Snímek Tonyho Scotta z roku 1991, podle scénáře Shanea Blacka, předvedl Willise coby nahláškovaného detektiva Joea Hallenbecka v nejlepší akční komedii devadesátých let. Hromada výborně natočené akce, skvěle fungující ústřední dvojice a spousta dnes již kultovních hlášek, to jsou jen některé z důvodů, proč Poslední skaut i přes 23 let od svého vzniku i dnes funguje stejně dobře jako před lety.
Samozřejmě, když se řekne osmdesátková a devadesátková akce, jedno z prvních jmen, které vám naskočí, je bez pochyb Arnold Schwarzenegger. Jeho Herkules v New Yorku byl sice natočen už v roce 1969, nicméně jeho kariéra se opravdu rozjela až o třináct let později. V roce 1982 totiž ožil na obrazovkách jako legendární Barbar Conan, a o pouhé dva roky později Arnold natočil svou nejdůležitější roli – Terminátora. Na tyto dva snímky navázal dalšími, především akčními filmy, z nichž mnohé dodnes patří k těm zásadnějším počinům v oblasti Hollywoodské akce. A to ať už se jedná o sci-fi snímky jako Predátor, Total Recall či Terminátor 2: Den zúčtování, nebo o čistě testosteronové akčňáky jako Komando. Objevil se také v dalších klasických snímcích jako Policajt ze školky, Poslední akční hrdina či lehce satirické akční záležitosti od Jamese Camerona Pravdivé lži.
Chvíli po konci devadesátek pak Arnie ukončil na dlouhá léta svoji hereckou kariéru, aby se mohl naplno věnovat kariéře politické, když byl v záři 2003 zvolen do pozice kalifornského guvernéra, kterou vykonával až do roku 2011. Nyní se vrací k herecké kariéře, ve které často odkazuje ke svým klasickým hitům z devadesátých let.
No, a když už se bavíme o velké trojce akčních hrdinů z osmdesátek a devadesátek, nesmí chybět sám Sylvester Stallone. Ten sice svoji kariéru rozjel už v letech sedmdesátých, nicméně až později se stal synonymem pro akčního hrdinu. V roce 1982 totiž přišel do kin snímek Rambo: První krev, který předznamenal jeho kariéru na spoustu let dopředu.
V následujících letech se pak kromě pokračování svých nejznámějších sérií Rambo a Rocky Stallone objevil hned v řadě akčních pecek. V roce 1986 natočil akční thriller Cobra, ve kterém dokázal svůj talent pro ztvárnění osamělých mstitelů. Možná o to zajímavější je fakt, že snímek začínal původně jako Policajt z Beverly Hills, který však skončil s jiným scénářem poté, co hlavní roli přebral Eddie Murphy a Sylvester Stallone pak původní scénář přepracoval do surovější podoby, ze které nakonec vzešla jedna z jeho nejpamátnějších filmových rolí. Další z nich pak přišly v roce 1993, kdy do kin šly další dva filmy důležité pro kariéru tohoto herce, které se později staly kultovními fláky v tomto žánru. Řeč je samozřejmě o snímcích Cliffhanger a Demolition Man. Stallone dodnes platí za jednu z největších hvězd akčního filmu a to je také připisováno jeho fyzickému nasazení při natáčení svých filmů, které podporuje tím, že si dělá většinu kaskadérských triků sám. Jeden příklad za všechny: Při natáčení čtvrtého Rockyho řekl Stallone svému protivníkovi Dolphu Lundgrenovi, ať jej udeří, jak nejvíc to jde, pro stoprocentní věrohodnost. Stallone se probral až na jednotce intenzivní péče. Ostatně při natáčení prvních Expendables utrpěl během souboje se Stevem Austinem také docela závažnou zlomeninu krčního obratle, díky které má voperovanou kovovou destičku. I přes fakt, že letos oslavil již 68 let, dodnes hraje fyzicky náročné role v akčních filmech, jakou byla třeba ta nedávno ve snímku Jedna mezi oči.
Zapomenout bych ale v článku neměl také na partu béčkařů, tedy herců, kteří se do kin podívali jen opravdu výjimečně, a jejich produkty většinou končily rovnou na pultech videopůjčoven. Sem samozřejmě patří belgický herec Jean-Claude Van Damme. Ten se od roku 1984 do konce devadesátých let objevil v řadě akčních snímků, fanoušci si jej ovšem pamatují především z klasik jako Krvavý sport, Kickboxer, Dvojitý zásah či Karate Tiger. Tvrdě na sobě makal, naučil se karate, aby se v Hollywoodu prosadil jako herec v akčních filmech, což se mu také povedlo. Jeho největší role ovšem byla ve snímku Rolanda Emmericha Univerzální voják z roku 1992.
V Univerzálním vojákovi se každopádně objevil další z postradatelných, Švéd Dolph Lundgren. Ten se kromě bondovky Vyhlídka na vraždu a památné role ve čtvrtém Rockym zdržoval především také v béčkových vodách. Ať už se jedná o Zúčtování v Malém Tokiu, Temného anděla, Čas pomsty, válečného Rudého škorpiona nebo první adaptaci komiksu Punisher do filmu Mstitel, Lundgren vždy našel způsob jak alespoň zaujmout z pultů videopůjčoven.
Mezi další herce, kteří vymetali videopůjčovny bezesporu patří Steven Seagall, který se v podobných vodách pohybuje dodnes. Ten měl několik akčních hitů, díky kterým si jej stále pamatuje spousta fanoušků akčních filmů jako toho muže, co se svým aikidem srovná do latě každého, kdo se mu postaví do cesty. S tímhle jednak začal svoji kariéru, ale také vytvořil svůj vlastní archetyp, na kterém stavěl ve filmech Nico, Těžko ho zabít, Muž s cejchem smrti nebo třeba Nemilosrdná spravedlnost. Jeho nejzásadnějším snímkem z tohoto období je ovšem bezesporu akce Přepadení v Pacifiku, která se dočkala i pokračování v roce 1995 a jejíž remake je v současné době v přípravě.
Také samozřejmě nesmím zapomenout zmínit osamělého vlka, člověka, kterého když kousne zmije, tak to bude to poslední, co ta zmije udělá. Řeč je samozřejmě o legendárním Chucku Norrisovi. Ten se po Cestě draka, kterou natočil už v průběhu sedmdesátých let, vrhnul především na vojenské akčňáky, které se velkou měrou podílely na jeho dnešním kultovním statusu. Přeci jen triky jako zastavování motorové pily holou rukou se ani v béčkových akčňácích jen tak nevidí. Tak jako tak ho většina fanoušků zná kromě seriálu Walker Texas Ranger také z akčních klasik Nezvěstní v boji, Osamělý vlk McQuade a Delta Force.
Nyní, když máme partu z Expendables víceméně za sebou, přišel čas se podívat na dalších několik klasik z akčního žánru, které za vybrané dvacetiletí vznikly. Sem rozhodně patří čtyři díly série Smrtonosná zbraň. Kriminálně akční buddy komedie s Melem Gibsonem a Danny Glowerem patří mezi divácky nejoblíbenější akční produkce z tohoto dvacetiletí. Vynikající chemie dvou hlavních představitelů, inteligentní scénáře a na svoji dobu parádní akční sekvence. Není divu, že vznikly čtyři díly a dodnes se mluví o pokračování/remaku. Je jen málo filmů, které dokážou beze slova shrnout, o čem akční filmy z tohoto období byly, jako to dělá první Smrtonosná zbraň z roku 1987, u které byl opět scenáristicky Shane Black.
Mel Gibson byl také u další kultovní akce z raných osmdesátých let, která poznamenala celou generaci filmových fanoušků, včetně mě samotného. Šílený Max 2 – Bojovník silnic bylo pokračování nízkorozpočtového australského akčního snímku Šílený Max z roku 1979, který byl jednou z prvních větších rolí tohoto herce. Druhý díl ovšem vytvořil neskutečnou iluzi apokalypsou zpustošené Země, ve které zbytky civilizace bojují o poslední zbytky zdrojů, které se dají na planetě najít. Bojovník silnic nabízí kromě skvělé akce také jeden ze zářných příkladů, kde druhý díl razantně překonal kvalitami díl předešlý.
Když už mluvíme o surových vizích budoucnosti, rozhodně nesmí zůstat opomenut také původní RoboCop. Sci-fi Paula Verhoevena z roku 1987 patří k jedné z nejbrutálnějších velkých produkcí, které se v té době do kin podívaly. Přeci jen v době volnější cenzury se do kin dostala tak surová verze ochránce pořádku, které se modernější remake s mírnějším ratingem, co se právě surovosti týče, zkrátka nemohl vyrovnat. Nešlo zde však jen o neskrývanou brutalitu, ale také o analýzu společnosti jako takové, do které se nebál tvůrce bez okolků opřít. Což ostatně Verhoeven praktikoval i u jiného zástupce v našem článku, Hvězdné pěchotě z roku 1997. Surově satirický plus odkazy na válečné velkofilmy, nacistickou propagandu a všemožné vztahové TV produkce. Celé je to navíc zpracováno nevybíravým způsobem, který může nepřipravené odradit, případně lidé mohou film brát až moc vážně. Ti, co pochopí jeho smysl, se u něj budou dobře bavit.
A v žánru science fiction ještě na moment zůstaneme. V tomto období vznikl totiž také snímek Útěk z New Yorku Johna Carpentera, který divákům představil postavu Snakea Plisskena v podání nezapomenutelného Kurta Rusella. Kultovní záležitost o záchranné operaci do obrovského vězení na Manhattanu, kam se zřítil transportér prezidenta USA, natočena roku 1981 se dočkala pokračování Útěk z L.A. v roce 1996 a v současnosti se pilně pracuje na remaku.
S prvky science fiction pracovaly do větší či menší míry také další pro akci zásadní filmy z tohoto období. V roce 1996 natočil režisér Brian DePalma snímek Mission: Impossible, ve kterém předvedl divákům akcí napěchovanou špionážní podívanou, která předznamenala vznik následující vysokorozpočtové akční série. A když už jsme u těch vysokorozpočtových akčních sérií s trochou špionáže, není nikdo, kdo by byl synonymem tohoto označení více než James Bond. Během osmdesátých a devadesátých let vzniklo hned devět Bondovek (Jen pro tvé oči, Chobotnička, Nikdy neříkej nikdy, Vyhlídka na vraždu, Dech života, Povolení zabíjet, Zlaté oko, Zítřek nikdy neumírá, Jeden svět nestačí) z toho jedna neoficiální (Nikdy neříkej nikdy – byla produkcí Warner Bros., série jinak spadá pod MGM), vystřídali se v hlavní roli čtyři herci (Sean Connery, Roger Moore, Timothy Dalton a Pierce Brosnan) a do kin se dostala jedna z nejlepších bondovek vůbec (Zlaté oko).
Mezi netypické akční hrdiny se v tomto období zařadil ovšem také Keanu Reeves. Kanadský herec se prosadil v tomto žánru v oblíbené akční záležitosti od Kathryn Bigelow Bod zlomu, své postavení utvrdil v adrenalinové akci Nebezpečná rychlost a celé to završil jedním netypickým, nicméně asi jedním z nejzásadnějších akčních snímků na tomto seznamu, filmem Matrix. Všechny tři snímky byly v době své premiéry považovány za akční špičku a dodnes patří mezi oblíbené nostalgické výlety do let minulých.
Do tohoto období však patří ještě trojice snímků, které se do předešlých textů nevešly, nicméně nerad bych svoji výpravu do světa akčního filmu osmdesátých a devadesátých let bez nich zakončil. Snímek Waltera Hilla 48 hodin spojil do komediálního akčního thrilleru Nicka Noltieho a Eddieho Murphyho coby dva detektivy pátrající po uprchlém vrahovi. I když se nejedná o kdovíjak vynikající záležitost, své místo zde si určitě zaslouží, stejně jako snímek, který natočil Murphy o dva roky později. Řeč je samozřejmě o Policajtovi z Beverly Hills, který dal tomuto herci hvězdný status, jenž mu vydržel až do průšvihů z posledních let. Tak jako tak, trojice příběhů Axela Foleyho baví i po letech. No a třetí zmíněný snímek, který zde nesmím opomenout je Con Air Simona Westa z roku 1997. Neskutečně našlapaná posádka plná známých hereckých tváří, skvělá akce, řízný soundtrack a celkově jeden z nejpříjemnějších akčních fláků, které mohou devadesátky nabídnout. Bere se podobně s nadhledem jako raná tvorba Michaela Baye a rozhodně je to jedna z věcí, která by správnému fanouškovi akčního filmu neměla uniknout.
A když už je o Bayovi řeč, v této době také začala kariéra tohoto velkého milovníka akce a explozí. Ještě před už zmíněným Armageddonem totiž natočil dva z nejklasičtějších akčních snímků devadesátých let. Jak jeho režijní debut Mizerové, tak hvězdami našlapaný thriller Skála zkrátka fungují bez problému i dnes a rozhodně patří mezi nejadorovanější zářezy ve filmografii tohoto tvůrce. Na Mizery navázal povedenou dvojkou začátkem nového tisíciletí, nicméně od té doby slyšíme neustále o tom, že se Burnett a Lowrey vrátí, kdy, to je ovšem ve hvězdách.
No a závěrem je tu ještě jedna čestná zmínka. Pro mnoho lidí, když se řekne osmdesátková a devadesátková akce, mě včetně, přichází na mysl také tvorba režiséra Johna Woo. Tento čínský tvůrce má sice na starosti již zmíněný snímek Živý terč, je zde však uveden především kvůli jiným filmům ze své filmografie. Čtyři z jeho hongkongských snímků patří jednoznačně k těm zásadním filmům, které ovlivnily spoustu dalších tvůrců na dlouhá léta dopředu. Killer, Kulka v hlavě a Zloději jsou zkrátka ukázkovou akční podívanou, kterou však zastiňuje čtvrtý z filmů, Hard Boiled. Vizuálně skvostná, adrenalinová a téměř nekončící akce s charismatickým Chow Yun-Fatem coby detektivem Tequilou, patří i dnes k těm nejzásadnějším akčňákům. O jeho roli svědčí například také to, že posloužil jako inspirace pro akční scény právě ve zmíněném filmu Matrix nebo třeba jako hlavní inspirace pro počítačovou hru Max Payne.
Poté, co se John Woo přesunul do Ameriky, natočil zde kromě Živého terče v tomto období ještě dva docela zásadní akční filmy. Kromě vojenské Operace: Zlomený šíp je to ale hlavně další legendární devadesátková akce, Tváří v tvář. Akční thriller, ve kterém si to na férovku rozdali tehdy populární Nicolas Cage a John Travolta, přinesl na svoji dobu skvělé zpracování, výbornou psychologickou linku, a především perfektní akci.
Snad vás tedy naše malá výprava do světa osmdesátkové a devadesátkové akce navodila do správné nálady na blížící se Expendables: Postradatelné 3, kteří do českých kin vtrhnou už 14. srpna. Případně k tomu, abyste si doplnili některý ze zde zmíněných filmů, osmdesátky a devadesátky mají v rámci akce rozhodně co nabídnout.
Našli ste chybu, alebo máte tip na zaujímavý článok? Napíšte nám!
Páči sa Vám tento článok? Zdieľajte ho!
Informácie o autorovi
Ďalšie články od tohto autora
- Konec jedné éry (Avengers: Endgame, 2019) 29. apr 2019
- Hříchy minulosti nezazdíš (Zložka 64, 2019) 18. jan 2019
- Přes pustinu vstříc pomstě (Smrtelné stroje, 2018) 16. dec 2018
- Do války mezi kartely (Sicario 2: Soldado, 2018) 14. júl 2018
- Vstříc novému dobrodružství (Solo: A Star Wars Story, 2018) 01. jún 2018