Málokterý filmař má v dnešní době takové renomé jako právě Christopher Nolan. I kdyby točil drama o výrobě chleba, asi by na něj chodily zástupy nedočkavých fanoušků. Naštěstí si stále zvládá vybírat zajímavé látky a u jeho novinky tomu není jinak. Rozhodl se totiž zfilmovat události operace Dynamo, kdy se podařilo z nacisty obklíčeného města Dunkerk ve Francii zachránit více jak 330 tisíc uvězněných britských a francouzských vojáků. A Nolan v rámci své historické sondy do událostí roku 1940 zvládá vykouzlit jeden z nejpůsobivějších válečných filmů vůbec.
Osobně jsem byl poměrně zvědav, jak bude práve Nolan, pověstný svoji snahou o ukotvení i fiktivních událostí co nejvíce v realitě, fungovat při rekonstrukci historických událostí. K žádnému překvapení mu i skutečné události nesmírně sedí. Dokonce by se dalo říci, že mu v mnohých momentech sedí až příliš.
Válečná mašinérie bez obalu
Nolan se totiž s ničím moc nepáře a od prvních momentů je na filmu Dunkerk vidět, že má v hlavě moc dobře srovnáno, co s ním vlastně chce říci. Film je totiž tak trochu nekompromisní sondou do válečné mašinérie, která je spíše než prostorem pro velké gesta a velké proslovy až mechanickou špínou. Ta semele i ty nejvíce nadějné jedince, kde byť i s trochou hrdinství člověk buť daleko dojde, nebo ztratí úplně vše. A právě tenhle nelidský přístup k hrdinům filmu je něco, s čím bude mít část publika docela problém.
Dunkerk totiž nejede na krvavou surovost nebo přehnanou emocionálnost svých protagonistů a jejich osudů. Místo toho ve své novince Christopher Nolan přibližuje události z průběhu evakuace města Dunkerk hned ze tří rozdílných hledisek a to nejen druhově (voda, zem, vzduch), hrdiny (voják jdoucí na pomoc, mladící ve službách vlasti toužící po domově a civilista, který obětuje vše, aby se pokusil zachránit alespoň část uvízlých vojáků), ale také časově (každá z těchto rovin se nezávisle na sobě rozplétá v jiném časovém rozmězí). Díky tomu nabízí poněkud ojedinělý filmový zážitek.
Precizní v detailu i celku
Ten je ještě umocněn faktem, že co se týče řemeslné stránky filmu, nemá Dunkerk moc konkurenci. Precizní audiovizuální stránka se opírá o skvostnou kameru Švýcara Hoyte van Hoytemy, pro kterého je to po Interstellar už druhá spolupráce s Nolanem a neméně působivá jako posledně. Onu strhující dynamičnost filmu navíc neskutečným způsobem dopuje do žil také hudební doprovod Hanse Zimmera, který byť opět recykluje některé ze svých předešlých motivů (jak je u něj ostatně zvykem), dodává tentokrát své kompozici punc jedinečnosti analogií času a onen tikot filmu a zbývající čas pro hrdiny zpracovává i do hudební složky. Díky tomu se stává jednou z hybných sil tohoto velkofilmu.
Jediným problémem u filmu, který tak trochu vychází z oné zmíněné nelidskosti materiálu, je fakt, že je trochu problém se nějak angažovat do osudů hlavních hrdinů. Jakékoliv emocionální pouto mezi divákem a některým z protagonistů se dlouhou dobu nedostavuje a pro mnohé diváky tomu tak může být až do konce. U mě se snad i kvůli tomu emocionálnímu vyhladovění a odstupu v prvních dvou třetinách film trefil do noty odhalením tragického osudu jednoho z rodinných příslušníků jednoho protagonistu, tedy moment, od kterého emocionální baráž filmu nepřestala až do samotného závěru. Tím nesmírně působivým na tom je ale fakt, že se film nepokouší tyto emoce ždímat uměle, zkrátka vám podává indicie a je už jen na vás, jak se k nim postavíte.
Jak se píše historie
Díky tomu tak vlastně nemám problém prorokovat tomuto filmu kultovní status už po první projekci. Takhle precizně zvládnutý a přitom osobitý válečný film tu už nebyl roky a s takto vyladěnou audiovizuální stránkou tu snad ani nebyl. A když už bych měl v paměti sahat násilně po nějaké žánrovce hodné srovnání s Dunkerkem, nebál bych se jej postavit vedle klenotů žánru, jako je například Apokalypsa.
Dunkerk je zkrátka novodobý klenot, kterým Christopher Nolan potvrzuje svoji pověst jednoho z nejzajímavějších a nejspolehlivějších filmařů současnosti. Tenhle zážitek si bezesporu budete chtít dát v kině na velkém plátně, ať už jsou válečné filmy vaší doménou či nikoliv. Takhle precizně natočená podívaná se totiž do kin jen tak zase nedostane a už teď bych se Dunkerk nebál zařadit mezi nejlepší filmy letošního roku.
Snímek Dunkerk najdete v nabídce českých i slovenských kin od 20. července díky psolečnostem Vertical Entertainment a Continental. Film je nevhodný mládeži do 12ti let.
Naše hodnotenie
Informácie o filme
Dunkirk Dunkirk
- Francúzsko, Holandsko, Spojené kráľovstvo, 2017, 106 min.
- Žáner: Vojnový, Historický, Akčný, Dráma
- Réžia: Christopher Nolan
- Scénar: Christopher Nolan
- Kamera: Hoyte Van Hoytema
- Hudba: Hans Zimmer, Benjamin Wallfisch
- Obsadenie: Tom Hardy, Cillian Murphy, Kenneth Branagh, Mark Rylance, Harry Styles, Aneurin Barnard, Jack Lowden, Fionn Whitehead, Will Attenborough, James D'Arcy, Brian Vernel, Barry Keoghan, Elliott Tittensor, Charley Palmer Rothwell
Našli ste chybu, alebo máte tip na zaujímavý článok? Napíšte nám!
Páči sa Vám tento článok? Zdieľajte ho!
Informácie o autorovi
Ďalšie články od tohto autora
- Konec jedné éry (Avengers: Endgame, 2019) 29. apr 2019
- Hříchy minulosti nezazdíš (Zložka 64, 2019) 18. jan 2019
- Přes pustinu vstříc pomstě (Smrtelné stroje, 2018) 16. dec 2018
- Do války mezi kartely (Sicario 2: Soldado, 2018) 14. júl 2018
- Vstříc novému dobrodružství (Solo: A Star Wars Story, 2018) 01. jún 2018