David Cronenberg – mistr surrealistických satir, dadaistických scénářů a génius šifrovaných meziřádkových sdělení. Jeho filmy opakovaně připomínají sondy do na první pohled nudných, zdlouhavých, nicotných, prázdných a sebestředných životů prapodivných lidí. Ach ano, konečně cynické drama o zkaženém Hollywoodu a jeho nechutných zvrácených a incestních vztazích?
Film má několik dějových linek a ty spolu svým prapodivným způsobem souvisí. Do Hollywoodu přijíždí na první pohled křehoulinká Agatha (Mia Wasikowska), která se od letiště nechává vyzvednout limuzínou řízenou samotným Robertem Pattinsonem! Teda Jeromem, pardon. Když hraje Pattinson u Cronenberga, tak bez auta prostě nedá ani ránu (stejně jako tomu bylo v podobně laděném filmu od téhož autora, Cosmopolis (2012), kde si Robert zahrál hlavní roli). No ale zpět k příběhu. To si tak oba bloumají po městě, dokud Agatha nedostane práci u labilní stárnoucí herečky Havany Segrand (Julianne Moore). Tahle hvězda se velmi komplikovaně vyrovnává s ještě komplikovanější slávou a smrtí své matky, jež byla, světe div se, ikonickou a legendární herečkou v 60. letech. Havana usiluje a remake filmu, v němž její matka hrála a který ji proslavil. Havana by si velice přála být sama obsazena do hlavní role, aby si řádně vykartáčovala ego, narovnala pochumlanou ješitnost a trochu uhasila žárlivost na svou nechutně dokonalou matku, jejíž přízraky ji denně pronásledují. A u této paní nastupuje Agatha, která se na Floridě léčila z miliardy psychických poruch, protože je ukázková dospívající hollywoodská adolescentka, a to se vším všudy. Jejím vzorem jsou pochopitelně její rodiče, a tak není divu, že dle jejich vzoru si chce Agatha vzít vlastního bratra, přestože Stanford (John Cusack) ani Christina (Olivia Wiliams) dlouho o svém příbuzenském vztahu netušili, takže jejich lásce bylo přáno a stvořili dvě prapodivné děti a hromadně se prezentují jako typická úspěšná hollywoodská rodinka. Vedle Agathy mají ještě dětskou filmovou hvězdičku, rozmazleného syna se sklony k dramatickému a arogantnímu jednání, protože, dámy a pánové, on je hollywoodská hvězda a má na své manýry právo. Jo, a taky ho pronásledují duchové mrtvých dětí. Duchové jsou očividně jedna z největších postižení a problémů dnešních hollywoodských hvězd a hvězdiček. Chudáčci.
To vše se samozřejmě týká také Agathy, která je narušený pyroman, který kolem sebe slyší imaginární děti a odříkává si jako mantru báseň prostupující nejslavnější film Havaniny matky. Ono totiž v Hollywoodu všechno se vším souvisí, všude jsou samí psychopati, kteří chodí na speciální terapie mačkání stehen, aby ze sebe vyhnali zlé duchy (u nás se tomu říká zaražené větry, ale jiný kraj…), a kvůli patetickému kariérnímu růstu jdou někdy doslova přes mrtvoly a ještě z toho mají radost. A prý já mám nevhodné sklony k morbidním a cynickým vtipům, tss!
V celku je film satirou a pro dobro celého vesmíru doufám, že utopickou, protože jestli takhle funguje filmový průmysl, tak je to horší, než jsem si myslela. Všichni se mají strašně rádi, ale vlastně jen proto, jak strašně se nenávidí a přejí všem kolem smrt (jelikož jsou velcí humanisté a lidumilové, tak rychlou a bezbolestnou) a závidí si i tu jednu vyhlazenou vrásku na zádech navíc. Dále, pokud se v hollywoodských pojmech a jménech neorientujete asi jako Lindsay Lohan v kokainu a dopravních přestupcích, tak si budete připadat jako senior s vrcholným stadiem demence s křížovkou pro supernáročné. To je producent tam a producent sem a ten se zná s tou a ta se tam a tam dostala, protože zná toho a toho. Super! Kdože s kýmže?
David Cronenberg rozhodně nikdy nebyl režisérem trháků a masově populárních velkofilmů, spíš byl svůj. Je to typ člověka, který když se podívá na úplně obyčejnou nezajímavou věc, vidí v tom komplikovaný mechanismus a neskutečné množství verzí příběhu. Možná by měl někdy natočit film, který bude sondou do života, duše a hlavy samotného Davida Cronenberga, protože ten chlap má v hlavě stroj na výrobu barevného popcornu. Ani náhodou na tenhle film nebudou chodit miliony diváků a při odchodu si spokojeně čvachtat, jaké to bylo žůžo. Přijde tam sotva polovina a většina bude kolem sebe kopat, sypat kletby a požadovat zpět vstupné. Dámy a pánové, pokud chcete jít na Mapy ke hvězdám, uvědomte si, že jdete na Davida Cronenberga, mistra triků a sdělování banálního a jindy nudného příběhu tak dramatickým a divným způsobem, až to vlastně krom autora nikdo nepobere, koupě lístků je na vaše triko, po nikom nechtějte bolestné. Rozhodně od toho nečekejte drama o hollywoodských zhýralých hvězdách, které sedí doma s koktejlem, pak si natočí pár záběrů, pak se do někoho zamilují a budou spolu žít šťastně, dokud nebudou natáčet nový film. Ani náhodou. Jde o hromadu šíleností a zvráceností, které jsou v Hollywoodu prý naprosto běžné, ale Cronenberg se na to prostě dívá jinak. Navíc se člověk tolik koncentruje na to, aby alespoň trochu chytal dialogy, a hledá ve scénáři nějaký smysl, že mu může uniknout hudba ve filmu, kterou má na svědomí oscarový Howard Shore (autor hudby např. u filmů Letec nebo trilogie Pána prstenů). A ta hudba je mimochodem opravdu skvělá.
Film je divný a Cronenberg je outsider. Bohužel. Ale cynik se na tom velmi pobaví, protože je to tak divné a absurdní, až je to vlastně celé vtipné. Cronenberg si dělá armádu komplikovaných a náročných diváků, ale pokud i náročný divák shledá jeho nový film uhozeným…, je vyhoštěn z klubu a zapadá mezi ubohé bídáky sledující filmový průměr a ulepené hollywoodské slaďáky. Bohužel Davide, přiletěl jsi z toho vesmíru na planetu Zemi, tak to zkoušej pomalu a naší řečí, protože tohle je jako návod na opravu atomové bomby v maďarštině řízlé klingonštinou a mně, maďarštiny neznalé Češce, to přišlo jako náramná prča plná psychopatů.
Informácie o filme
Réžia: David Cronenberg
Scénar: Bruce Wagner
Kamera: Peter Suschitzky
Hudba: Howard Shore
Strih: Ronald Sanders
Obsadenie: Julianne Moore, Robert Pattinson, Mia Wasikowska, Carrie Fisher, John Cusack, Kiara Glasco, Sarah Gadon, Olivia Williams, Niamh Wilson, Jayne Heitmeyer, Evan Bird
Naše hodnotenie
Našli ste chybu, alebo máte tip na zaujímavý článok? Napíšte nám!
Páči sa Vám tento článok? Zdieľajte ho!
Informácie o autorovi
Veronika Cholastová Redaktorka
Ďalšie články od tohto autora
- Bond jako špatný vtip a trapnost jako vrcholný pocit! To chceme! (Špión, 2015) 15. jún 2015
- 50 odstínů prudké inteligence aneb péčko v kině! (Päťdesiat odtieňov sivej, 2015) 12. feb 2015
- Média a propaganda v plném proudu (Hunger Games: Síla vzdoru 1. Část, 2014) 13. dec 2014
- Průvodce přežití každé malicherné katastrůfky 06. dec 2014
- Čí je to vina a kdo je nakonec hrdina a kdo srab? (Zmizení Eleanor Rigby: On+Ona, 2014) 29. nov 2014