Po dvou předchozích dílech přichází do kin pokračování adaptace knižního fenoménu Hunger Games. Na režisérském postu se stále drží Francis Lawrence a za každou notou soundtracku cítíme Jamese Newtona Howarda. Postapokalyptický příběh o malé zemi, kde za své chyby platí lidé vlastními dětmi. Od dětského příběhu k tvrdé dospělé realitě. Co nám vlastně Lawrence ukáže tentokrát? Jak daleko jsme se dostali od toho romantického příběhu uprostřed arény smrti?
Když se Katniss Everdeen (Jennifer Lawrence) obětovala a nasadila vlastní život za svou mladší sestru, ocitla se tak uprostřed Capitolu, hlavního města Panemu, poprvé. Panem je poslední oblast na světě obývaná lidmi, všichni ostatní se vyhubili válkami a podobnými nesmysly. Člověk by si myslel, že poslední lidé na Zemi se pokusí spolu vycházet a budou udržovat příměří, ovšem opak je pravdou – „Mír je křehká věc." V Panemu panuje krutý totalitní režim, kterému vládne prezident Snow (Donald Sutherland). Díky jeho vládě je Capitol jediným krajem, který neživoří, ale naopak si užívá blahobytu, což se o ostatních dvanácti krajích říct nedá ani náhodou. Aby si udržel poslušnost a předešel vzpourám a válkám, které před několika lety málem vyhubily celý Panem, pořádá jednou ročně Hladové hry, kdy z každého kraje vyberou jednoho chlapce a dívku a pošlou je do arény bojovat o svůj život, protože jen jediný z nich může přežít. Někdo se může zeptat, k čemu vlastně takové hry slouží, protože krom zprávy, že jeden člověk má neomezenou vládu nad každým životem na Zemi, jsou k ničemu. Ne, slouží i k druhé věci a tou je pobavení zbohatlíků v hlavním městě.
Pro ty, co neviděli předchozí dva díly, může následující odstavec obsahovat dva, tři, patnáct spoilerů, takže buď šupem dokoukat a pokračovat ve čtení recenze, nebo přeskočit tenhle odstavec. Ti znalí si můžou předchozí události osvěžit...
Jelikož Katniss logicky nerada spolupracuje s někým, kdo ji chce zabít a ještě se u toho bude s radostí ládovat popcornem u obrazovky, byla trochu rebel a roznětka pro revoluci od první chvíle, kdy vstoupila do arény. Nikoho dobrovolně nezabila, pokud ji přímo neohrožoval na životě, snažila se v aréně ochránit slabší soupeře a dávala jasnými gesty najevo, že ani jedinou myšlenkou nesouhlasí s režimem, prezidentem Snowem a celým Capitolem. Peeta (Josh Hutcherson), který šel do arény společně s Katniss za dvanáctý kraj, je vlastně jediný důvod, proč organizátoři her Katniss nezabijí hned na začátku. Peeta světu oznámí, že jsou milenci a to je pro znuděné publikum jako rozdávání bonbónů a štěňátek. Organizátoři si určitě nechtějí rozvášnit publikum snad jediným mileneckým párem v historii her, a díky tomu odejdou z arény živí oba. Obelstít Snowa ale není jen tak, takže krutá pomsta přijde hned druhý rok, kdy do výročních 75. her vyberou přeživší vítěze, a Katniss a Peeta tak musí do arény podruhé. Tentokrát už ale nezahálí ani Katniss, ale ani Snow, který nechá odstranit cokoliv zavánějící revolucí. Katniss nakonec naruší silové pole arény a díky tomu pár soutěžících uprchne, ovšem Peeta mezi nimi není, a zůstane v zajetí Capitolu.
V Síle vzdoru už opouštíme pompézní a obscénní Capitol, nikde neuvidíme barevné šílenosti a zkrášlovací obsese Capitolanů jsou minulostí. Proč? Katniss je zachráněna a odvezena do třináctého kraje, o kterém se tvrdilo, že byl kvůli poslední vzpouře vybombardován a nezůstal tam jediný živý. Ovšem opak byl pravdou, zničený povrch země byl dokonalým úkrytem pro podzemní pevnost a srdce revoluce. Tisíce a tisíce lidí zde žijí pod dost přísným režimem a denně plánují převrat a vyvíjejí zbraně proti Capitolu. Katniss se díky svému chování stala tváří revoluce a pro Capitol je veřejným nepřítelem, cokoliv spojené s ní nebo revolucí je trestáno smrtí. Ovšem jak vypadá Katniss po dvou letech Hladových her, ztrátě Peety a následnému zjištění, že její domov srovnali se zemí společně s valnou většinou obyvatel? Katniss je zničená, polovinu času je na lécích na zklidnění, protože nechce uvěřit realitě, dokud nezjistí, že je potřeba začít žít, aby tolik nepřemýšlela nad vším, co ztratila.
Capitol však z Peety udělal silnější zbraň, než si kdo dovedl představit. Jestliže celý Panem má jako svůj hlas Katniss, za Capitol je donucen mluvit Peeta a vyzývá všechny, aby složili zbraně a přestali bojovat. Katniss je ochotná jít do boje pouze pokud zachrání Peetu, který je považován za zrádce, a pokud mu nový vůdce udělí milost. Celý film tak Katniss bojuje za svobodu prostřednictvím proklam a videí, kde očerňuje Capitol a prezidenta Snowa a vybízí lid k boji. Ovšem kolik toho zničená mysl Katniss snese?
Lawrence v prvním díle Hunger Games dbal na vykreslení Capitolu jako jednoho megalomanského zvráceného klubka hadů, ovšem vizuálně epesním, jako výlet do halloweenského Legolandu. Ano, kostýmy, masky i vše kolem byly úžasné a luxusní, trochu temnější druhý díl jel pořád ve stejných kolejích, ale už tak nějak v noci, takže výprava a kostýmy nebylo to hlavní, co bylo z jedoucího vlaku vidět, ovšem i tak nejedno oko zaplesalo radostí. Ovšem jestli ve třetím díle trpí Katniss, jak asi musí trpět capitolští rebelové ve třináctém kraji, kde make-up a blyštivé oblečky nikoho nezajímají a v kurzu zde byly tisíce stejných šedých uniforem? Děs...
Z naivní holčičky Katniss nám vyrůstá paranoidní žena bez pudu sebezáchovy a to se dost odráží na filmu. V prvním díle Síly vzdoru neuvidíte vlastně nic moc pompézního, ale zato bída, utrpení a následky války jsou tady docela pompézně ztvárněné. Chodníky z lidských kostí, kouřící trosky měst a válečné otřesy co deset minut. Na Železná srdce (David Ayer, 2014), které jsou nyní v kinech, to rozhodně nemá, ale na (prý) utopický příběh, který popisuje předválečné a nyní i válečné události posledních z lidí, myslím, že dobré.
Spousta lidí se bude rozčilovat, proč poslední knihu rozdělili, když se v tomhle filmu nic opravdu převratného nestane a na ten opravdový zvrat, boj a drtivý konec si budeme muset stejně počkat. Po pravdě jako člověka, který knihu četl, mě docela překvapilo, kolik podstatných věcí už tak vynechali a představa, že by to ostříhali ještě víc, by ve mně vyvolala pocit jako sledovat štěně ostříhané zahradnickými nůžkami a s Hello Kitty sponečkou na palmičce. Je to buď hodně k smíchu, nebo hodně k pláči, záleží na míře cynismu ve vaší duši a lásce ke štěňátkům. Každopádně ano, trochu slabší tenhle díl je, o tom se hádat nebudu, ale přeci jen je to teprve předskokan a hlavní koncert přijde do kin až za rok, takže žádné slzy a vztek. Film je takový, jaká je hlavní hrdinka a jaký se dal očekávat – psychicky labilní, ale ve vypjatých chvílích silný jako dědečkův guláš, protože babička šetří na chilli.
P.S.: Tolik ubrečených holek jsem letos neviděla z kina odcházet ani po kapesníčkových dojácích jako Zůstaň se mnou (R.J. Cutler, 2014) nebo Hvězdy nám nepřály (Josh Boone, 2014), a to pardon, u těchto dvou filmů to bylo prvoplánové jako průjem po projímadle...
Informácie o filme
Réžia: Francis Lawrence
Scénar: Danny Strong, Peter Craig
Kamera: Jo Willems
Hudba: James Newton Howard
Obsadenie: Jennifer Lawrence, Josh Hutcherson, Liam Hemsworth, Woody Harrelson, Elizabeth Banks, Julianne Moore, Philip Seymour Hoffman, Stanley Tucci, Donald Sutherland, Willow Shields, Sam Claflin, Mahershala Ali, Robert Knepper, Natalie Dormer, Lily Rabe, Evan Ross, Jena Malone, Jeffrey Wright, Elden Henson, Wes Chatham, Phillip Troy Linger, Monique Ganderton
Naše hodnotenie
Našli ste chybu, alebo máte tip na zaujímavý článok? Napíšte nám!
Páči sa Vám tento článok? Zdieľajte ho!
Informácie o autorovi
Veronika Cholastová Redaktorka
Ďalšie články od tohto autora
- Bond jako špatný vtip a trapnost jako vrcholný pocit! To chceme! (Špión, 2015) 15. jún 2015
- 50 odstínů prudké inteligence aneb péčko v kině! (Päťdesiat odtieňov sivej, 2015) 12. feb 2015
- Průvodce přežití každé malicherné katastrůfky 06. dec 2014
- Čí je to vina a kdo je nakonec hrdina a kdo srab? (Zmizení Eleanor Rigby: On+Ona, 2014) 29. nov 2014