Scenárista animovaných filmů jako Medvědí bratři (2003) nebo Za plotem (2006), Lorne Cameron, se opět pobláznil do smutných hladovějících zvířátek a společně s režisérem Peterem Lepeniotisem natočili druhou variaci Za plotem. Méně zábavy vyvážili větším množstvím ořechů a hudebním podkresem v podobě Gangnam Stylu!
Parta zvířátek z parku se chystá na zimu a shromažďuje zásoby. Všichni, až na jednoho lakomého veverčáka, který se nenechá komandovat nějakým sebestředným Mývalem a krade ořechy na vlastní pěst, ano, na úkor celého parku. Tato veverka jménem Bručoun je z parku vyhoštěna a se svým nejlepším kamarádem krysou (který se zjevně jmenuje Kámoš nebo taky Hej Kámo, za což můžeme vinit dost slabý dabing) opustí park a rozhodnou se vykrást obchod s ořechy. Nejsou ovšem jediní zájemci a už vůbec netuší, že obchod je doupě a maskování pro bankovní lupiče.
Po pravdě příběh o vykrádání banky a kopání tunelu byl mnohem zajímavější než příběh o kradení ořechů. Ve filmu o zvířátkách tak zaujme více příběh o lidech, což je dost smutné. Většina charakterů je jako přes kopírák ze scénáře Za plotem až na ten rozdíl, že zde byla více jak polovina zvířat převážně otravná než zábavná. Bručoun je sice zapšklý starý lakomec, ale všichni dávno vědí, že je to v srdci dobrák a když ostatním začne foukat zimní vítr do bot, tak jim pomůže. Jeho nemluvící krysí kamarád je jedna z těch potrhlých postav, které člověk buď miluje, nebo nesnáší, a hlavní ženská hrdinka je další zvířecí spasitelka a femme fatale v podobě veverčí Xeny. Fena mopse, která hlídá krám s ořechy, by měla být korunovaná na nejotravnější šílenou animovanou postavičku všech dob a její věta „Můžu tě olíznout šéfe?“ se zapíše do faux pas scenáristické historie.
Celý film je jedna velká lapálie, a dokud se do toho nevmísí lidé, je to šílená hloupost. Technicky to není zrovna nejhorší animák, ale pokud se podíváme na dnešní konkurenci, tak se tvůrci moc nevytáhli, ba naopak. Ona spolupráce Kanady, USA a Jižní Korey asi nebyla ta nejlepší volba, protože vtipy s korejskou hudbou a angažování (nejen) hudby od PSY někdy lehce připomíná pocit z prvního zhlédnutí videa k populárnímu Gangnam Stylu. Paul Intson, který k filmu dělal hudbu, se tedy nijak nevytáhl, ale co naplat, když se vám za zády dohaduje početná skupina korejských producentů.
Velká oříšková loupežje vlastně Velká oříšková nuda, kde se děti pobaví na roztomilých postavičkách a zlém, otravném ptáčkovi jako vystřiženém z Angry Birds, a rodiče to z lásky ke svým ratolestem nějak přetrpí. Ale pokud nejste dítě, nebo rodič, polovinu času strávíte krabatěním čela a kroucením hlavy. Pokud ovšem seženete něco, co bere PSY pro svou inspiraci, náramně se pobavíte na těch dvou vtipech, na jednom neuvěřitelném tanečku veverky a krysy a nad nechutným vrtěním mopslího ocásku. A jestli patříte do skupinky lidí, kteří si hit Gangnam Style opakovaně užívají, film bude mít i svá světlá místa.
Informácie o filme
Réžia: Peter Lepeniotis
Scénar: Peter Lepeniotis, Lorne Cameron
Hudba: Paul Intson
Obsadenie: Liam Neeson, Katherine Heigl, Brendan Fraser, Will Arnett, Stephen Lang, Sarah Gadon, Jeff Dunham, Gabriel Iglesias, Maya Rudolph
Naše hodnotenie
Našli ste chybu, alebo máte tip na zaujímavý článok? Napíšte nám!
Páči sa Vám tento článok? Zdieľajte ho!
Informácie o autorovi
Veronika Cholastová Redaktorka
Ďalšie články od tohto autora
- Bond jako špatný vtip a trapnost jako vrcholný pocit! To chceme! (Špión, 2015) 15. jún 2015
- 50 odstínů prudké inteligence aneb péčko v kině! (Päťdesiat odtieňov sivej, 2015) 12. feb 2015
- Média a propaganda v plném proudu (Hunger Games: Síla vzdoru 1. Část, 2014) 13. dec 2014
- Průvodce přežití každé malicherné katastrůfky 06. dec 2014
- Čí je to vina a kdo je nakonec hrdina a kdo srab? (Zmizení Eleanor Rigby: On+Ona, 2014) 29. nov 2014