Podzim patří artovkám. Ne že by jich bylo za celý rok v kinech nedostatek, ovšem po blockbustery napěchovaném létě přichází menší okno před adventem, kdy se do kin dostávají především hodnotnější snímky a začínají se objevovat v distribuci filmy, které pomýšlí na nějakou tu sošku během oscarové sezony. Ta nám už pomalu klepe na dveře a svoji pouť po festivalech navíc dokončily snímky, které se nyní dostávají do filmových klubů napříč celou republikou. A přesně to je i případ britského dramatu Rozbitý svět. Vyplatí se návštěva nejbližšího kinosálu? Rozhodně ano.
Na první pohled by mohlo sociální drama Rozbitý svět působit jen jako další z řady klasických nezávislých dramat ušitých na míru festivalovému publiku. Příběh mladé Skunk (Eloise Laurence), která se vyrovnává nejen se svou těžkou cukrovkou, ale i se společností, která k ní není vždy vstřícná, by se dal doslova považovat za klasickou neinvenční zápletku indie dramat o dospívajících. Je ale hned několik důvodů, které vás donutí se přenést přes místy až příliš očividně vyhrocenou návaznost snímku na divácké emoce a klasické žánrové kličky.
Předně je to herecké obsazení a výkony. I když totiž snímek místy zachází při vývoji primárního i vedlejších příběhů možná až za hranici dobrého vkusu, nikdy nepůsobí nijak zásadněji vykonstruovaně. A to především díky perfektně padnoucí herecké sestavě. Díky naprosto přirozeným výkonům totiž jejich postavy ožívají přímo před vašima očima tak věrohodně, že závěrečná gradace děje vás naprosto strhne a rozžvýká.
Divadelní režisér Rufus Norris si pro svůj celovečerní debut vypůjčil z divadelního prostoru to nejpotřebnější, tedy důraz na lidské emoce a jejich kontrast. Díky osobitému zpracování pak tento důraz vyniká v druhé polovině snímku, především pak ve skvělé závěrečné půlhodince. Vzájemné proplétání příběhů odměřeného otce (Tim Roth), který dělá vše pro ochranu svých dětí, náctiletého pohledu Skunk, který je neustále utvářen a přetvářen událostmi v jejím okolí, a také menších osobních dramat lidí v jejich okolí, které mohou mít na jejich život až drastické následky, působí více než sympaticky a přehledně, ale také se snaží o co nejmenší odměřenost od pohledu diváka.
Rozbitý svět je jednoduše snímkem, který vyloženě potěší. Díky prezentovanému materiálu, který je vyprávěn v téměř do špičky vybroušené formě, totiž nabízí silně hutnou atmosféru, kterou mu může konkurence jen závidět. Hřejivý i realisticky mrazivý film, který i přes občasné zacházení do oblastí zavánějících kalkulem nikdy neztrácí kontakt s lidskou stránkou věci. Konflikt několika jedinců a jejich rodin s odlišnými prioritami je emocionální horskou dráhou pro diváka, která jej semele a přinutí přehlédnout ty menší nedostatky, kterými snímek trpí.
Pokud tedy raději než velké exploze a hektolitry prolité krve preferujete malá osobní dramata, případně máte dost vlkodlaků pobíhajících v lesech, a raději spočinete u příběhu obyčejných lidí, se kterými se dá snadno identifikovat, pak nezbývá než vám Rozbitý svět vřele doporučit. Na ploše hodiny a půl dostanete atmosférický a silný lidský příběh, který stojí na parádním zpracování, skvělých hereckých výkonech a přináší i nejedno morální poselství. V současné době není pro milovníky menších filmů jednoduše ideálnější volba na co vyrazit do kina.
Informácie o filme
Réžia: Rufus Norris
Scénar: Mark O'Rowe
Kamera: Rob Hardy
Obsadenie: Tim Roth, Eloise Laurence, Cillian Murphy, Bill Milner, Denis Lawson, Rory Kinnear, Robert Emms, Lino Facioli, Zana Marjanovic
Naše hodnotenie
Našli ste chybu, alebo máte tip na zaujímavý článok? Napíšte nám!