Zlomené město (2013) je dalším snímkem o zkorumpované politice, jednom zhrzeném policistovi a New Yorku s karnevalovou maskou Gotham City. Mark Wahlberg v hlavní roli je tedy nový Batman bez masky?
Tato kriminálka s politickou tematikou, která se snaží působit trochu jako Den zrady (2011) láká na herecké obsazení a potemnělou atmosféru. Ovšem spíše než to jde jen o jeden delší díl seriálu Kriminálka New York. Je jen otázkou, do jaké míry táhne celý film kupředu pouze charisma Russella Crowa, které stejně po celou dobu drží na uzdě? Protože jestli čekáte přesvědčivý dramatický herecký projev Marka Wahlberga, čeká vás jen jeho standard v podobě Mark a jeho pokus po šedesáté páté. Ovšem, kdo je s tímto smířený, uvidí Wahlberga v podobném postavení jako v Max Paynovi (2008). Stejně jako tam bere hlavní hrdina zákon do svých rukou, je suspendován a pracuje na vlastní pěst jako soukromý detektiv. Starosta New Yorku (Russell Crowe) si ho najme, aby sledoval jeho ženu (Catherine Zeta-Jones), jelikož ji podezřívá z nevěry. Jestli se jedná o nevěru, spiknutí, nebo dokonce politický převrat není ze začátku tak zcela známo, ale podezřele mizí a umírají důležití lidé. Do toho všeho se totiž blíží volby, které mohou změnit nebo zničit vše, a starosta je ochotný pro výhru udělat vše.
Ve filmu najdeme spoustu dialogů, některé povedené, některé nikoliv, pár vtipů, jeden až dva povinné zvraty, jednu až dvě zajímavé postavy a velmi suchý konec, který vyšuměl do ztracena. Ten konec a otázka „Kolik mrtvých bude na konci?“ dokáže udržet člověka po celou dobu u filmu, protože nemusíte být zrovna věštec, abyste věděli, co se stane dál, ale jak dokáže režisér ukočírovat konec takového filmu?
Zlomené město je pro scenáristu Briana Tuckera debut, kterého se ujal převážně televizní režisér Allen Hughes. Na debut je to poměrně slušně napsáno, ale snad si z toho Tucker vezme ponaučení, a ty chyby ve scénáři do budoucna napraví. Allen Hughes si tento námět vybral z pochopitelných důvodů. Jeho filmy v sobě kombinují drama a krimi žánr a snad ve všech hraje nějakou roli onen typ zhrzeného nebo nespokojeného muže zákona. Snaží se zaměřit na politiku, korupci a morální hodnoty, ovšem neukazuje nám nic, co bychom doposud neznali, nebo co by režiséři televizních kriminálek nezvládli také a na rozdíl od něj to necpali do kin. V tomto filmu hrají právě morální hodnoty hlavní roli, ovšem kdo z nás nikdy neviděl zkorumpovaného politika, žije sladkým spánkem mimo civilizaci. Stejně jako ve filmu Kniha přežití (2010), který natočil společně se svým bratrem Albertem Hughesem, i zde složil skvělou hudbu nepříliš známý, ale talentovaný Atticus Ross, který si za hudbu k filmu The Social Network - Sociální síť (2010) odnesl společně s Trentem Reznorem cenu Akademie.
Tento film mohl mít pořádný náboj. Když už do toho bylo zapleteno drama amerických předvolebních kampaní, tak kam se ztratil ten pocit, který právě u filmu Den zrady (2011) perfektně funguje? Obsadit Russela Crowa do role záporáka a člověku je to jedno? Zapletení hlavního hrdiny do politické vraždy, zkorumpovaná policie, sledování a zběsilý útěk před vrahy? Tohle zní jako skvělý film, ale ve skutečnosti je Zlomené město jednou velkou přihrávkou na smeč, kterou ani režisér, ani scenárista nedokázali využít, protože když člověka nechá akce, drama i krimi v klidu, asi je vážně někde chyba. A když už si ani na ty politiky člověk nechce zanadávat, značí to nudu a ticho po pěšině. Když už režisér chce točit filmy, které mají dobrý, ale nesčetněkrát využitý námět, měl by do toho vložit buď něco nového, nebo pořádnou dávku emocí. Dobrý námět, nevyužitý potenciál. Škoda.
Našli ste chybu, alebo máte tip na zaujímavý článok? Napíšte nám!