Když před třemi lety přišel do kin prequel k původní Planetě opic, spoustu lidí výsledek překvapil. Po nijakém pokusu Tima Burtona o remake klasické látky z roku 2001 totiž přišla v režii Ruperta Wyatta silně atmosférická podívaná, která se k látce pocházející z díla francouzského spisovatele Pierrea Boullea vracela poněkud odlišnou cestou. Nyní, o tři roky později, je pokračování Zrození Planety opic vyhlíženo jako jeden z nejdůležitějších blockbusterů letošního filmového léta, a tak jsou očekávání přeci jen o něco vyšší. A pokud vás předešlý díl alespoň trochu oslovil, tohle si určitě nebudete chtít nechat ujít.
K Caesarovi a jeho smečce se příběhově vracíme zhruba deset let po konci prvního dílu. Na všech kontinentech od té doby naplno propukla virová infekce, která způsobila decimaci několika miliard lidí na Zemi. Přežívají jen geneticky imunní jedinci, kteří se snaží zachránit alespoň to málo, co z lidské civilizace zbylo. Jedna taková skupina, sídlící v centru toho, co kdysi bývalo San Franciscem, však čelí blížící se energetické krizi, která by znamenala ztrátu zbytku společenského řádu, který se podařil místnímu vůdci Dreyfusovi (Gary Oldman) udržet. Jedinou jejich možností na záchranu je generátor na nedaleké přehradě. Problém ale je, jak průzkumná skupinka brzy zjišťuje, že se generátor nachází na území opic. Jedná se o to samé území, které před deseti lety napadly policejní jednotky – Golden Gate Bridge. Za těch deset let se ale mnohé změnilo.
To ostatně platí i o třech letech, které od sebe dělí filmy. Zatímco první díl byl tak trochu krokem do neznáma, u dvojky už tvůrci věděli, do čeho půjdou a čemu musí dostát. Možná právě proto na režijním postu vystřídal Wyatta další talent Matt Reeves, který měl mimo jiné za sebou hodně solidní snímek Monstrum. Ten, místo příběhu o tom, jak se opice staly inteligentními a jak drastická část lidské populace vymřela, dostal do ruky příběh o začátku války, která svrhla lidské pokolení a nastolila vládu opic. A v atmosférickém vrstvení působivé podívané si počíná neméně obratně jako jeho předchůdce.
Virus, opice a válka
Úsvit Planety opic je totiž docela odlišný snímek od prvního dílu, nicméně vyvolává stejné pocity jako jeho předchůdce. Ceasar, jeho smečka a také jeho potomstvo tu hrají ještě o něco důležitější roli než ve Zrození Planetyopic. Pokud se posledně jednalo o jakýsi origin této postavy, tentokrát se s Caesarem setkáváme jako s rozumným vůdcem, který se za každou cenu snaží zabránit otevřenému konfliktu mezi lidmi a opicemi a který také zakusí veškeré důsledky svých rozhodnutí. Zatímco by tak divák měl spíše fandit lidem, aby se proti opičákům ubránili, přiklání se spíše na stranu nepochopených opic a výsledná situace, kterou snímek svoji více jak dvouhodinovou pouť v kině zakončuje, zanechává v diváctvu vlastně zvláštně smíšené pocity.
Tento letní blockbuster ovšem není jen o příběhu, ale také o charakterech. Je sice škoda, že některé z nich možná až příliš zbytečně inklinují k jakémusi stereotypu či schematičnosti, nicméně ústřední dvojice Malcolma (Jason Clarke) a opičáka Caesara, v podání ještě o něco impozantnějšího Andyho Serkise, toto do značné míry vynahrazuje. Parádní chemie mezi těmito dvěma postavami a uvěřitelnost jejich vztahu do značné míry po většinu snímku udržuje docela tuhou atmosféru. Té také dopomáhají úžasné digitální triky, které, až na finální souboj na rozestavěném mrakodrapu, ždímají ze současné digitální špičky opravdu maximum.
Poslední šance na mír
Matt Reeves ukazuje, že byl rozhodně správnou volbou na režiséra, který by měl následující dva díly převzít. Úsvit je parádně natočenou podívanou, která naprosto plynule střídá malá osobní dramata, zajímavé postavy a velké společenské otázky, stejně jako neustále sílící hrozbu vyostřeného vojenského konfliktu. K tomu pomáhá i parádní kameramanská práce Michaela Seresina a více než působivý soundtrack Michaela Giacchina, který ve vás udrží ten lehký mráz v zádech až do úplného konce závěrečných titulků.
Úsvit Planety opic je zkrátka asi tou nejlepší ukázkou ve všech ohledech vydařeného sequelu, jaká mě v současnosti napadá. Tam, kde skvěle fungovala jednička, toto pokračování zlepšuje, přidává a přitvrzuje. Takhle vydařený atmosférický blockbuster, který by byl navíc druhým dílem nějaké série, tu zkrátka už pěkných pár let nebyl. Pokud vám tedy svět Planety opic alespoň něco trochu říká, Úsvit Planety opic si rozhodně nebudete chtít nechat ujít.
Informácie o filme
Réžia: Matt Reeves
Scénar: Mark Bomback, Rick Jaffa, Amanda Silver
Kamera: Michael Seresin
Hudba: Michael Giacchino
Obsadenie: Jason Clarke, Andy Serkis, Gary Oldman, Keri Russell, Toby Kebbell, Judy Greer, Kodi Smit-McPhee, Kirk Acevedo, Keir O'Donnell, Enrique Murciano, Larramie Doc Shaw, Karin Konoval, Steven Wiig, Michelle DeVito, Lucky Johnson, Matthew James, Nick Thurston, Jon Eyez, Kevin Rankin
Naše hodnotenie
Našli ste chybu, alebo máte tip na zaujímavý článok? Napíšte nám!
Páči sa Vám tento článok? Zdieľajte ho!
Informácie o autorovi
Ďalšie články od tohto autora
- Konec jedné éry (Avengers: Endgame, 2019) 29. apr 2019
- Hříchy minulosti nezazdíš (Zložka 64, 2019) 18. jan 2019
- Přes pustinu vstříc pomstě (Smrtelné stroje, 2018) 16. dec 2018
- Do války mezi kartely (Sicario 2: Soldado, 2018) 14. júl 2018
- Vstříc novému dobrodružství (Solo: A Star Wars Story, 2018) 01. jún 2018